Třetí ročník aktivity studentů grafického designu k 17.listopadu byl tématicky zaměřen na korupci. Tříměsíční studijní a pracovní zapojení vyvrcholilo v tomto týdnu několika aktivitami. Mezi nimi čtvrteční vernisáží plakátů, umístěných v průchodu k Dolnímu nádraží pod Chebským mostem.

Vernisáž uvedl mladý pan profesor Jiří Hanek, který je iniciátorem rozšiřování vědomí studentů, že jejich designérská práce by měla mít také čtvrtý - duševní rozměr! Bravo - ARL smeká a sklání poklonu tomuto počinu! Pan profesor formuloval vnímání 17.listopadu: "Boj za svobodu a demokracii sametovou revolucí neskončil!  Jak chápat svátek 17. listopadu? Jednou za rok si připomínáme „boj za svobodu a demokracii“. Tato připomínka by měla být chápana takto: V tento den si nepřipomínáme pouze to, že někdy v historii někdo vyšel do ulic hájit demokracii a právo na svobodné smýšlení. Nepřipomínáme si pouze to, že zdravý rozum, vzdělání i morálka daly těmto lidem tolik síly, aby riskovali navzdory všeobecné okolní blbosti a agresivitě.V tento den bychom si měli připomenout především to, že svobodné myšlení  a hájení demokratických principů uspořádání věcí veřejných, nejsou záležitostí jednoho svátečního dne. Den za svobodu a demokracii nám poskytuje příležitost uvědomit si, že boj za svobodu a demokracii musíme vést každý sám a každý den od 17. listopadu do 17. listopadu. Tento postoj by se měl projevovat po celý rok v našem každodenním a všedním jednání, uvažování a rozhodování."

Vedle zmíněného pana profesora je motorem sdružení Protebe live Tereza Bredlerová, která pro média formulovala ideu svého angažmá:  

 „Dnešní mladí lidé už nejsou jen mladí lidé. Jsou to „týnejdžři“, kteří jsou nevědomky pod obrovským tlakem fabrik na zábavu. Zmítají se v rafinovaných ideologiích marketingových odborníků, kteří na plné obrátky pracují na tom, jak těmto zranitelných utvářejícím se osobnostem vymýt mozek. Snažíme se v rámci svých možností přispět k tomu, aby proti těmto tlakům byli o něco odolnější a nacházeli zajímavé podněty pro své uvažování a svou práci i jinde než v lajfstajlových časácích, telce nebo na ájsíkjů,“