ALTERNATIVNÍ ÚHEL POHLEDU NA KRAJSKOU KOALICI
 

Volebním výsledkem je sama ČSSD zaskočena a není na něj personálně připravena. Dostala se do velmi těžké situace, protože vedle absence vlastních lidí se musí přiklonit k jedné ze tří koaličních variant. Jejích 16 zastupitelů potřebuje k nejmenší nadpoloviční většině získat 7 ks koaličních partnerů a to jí nabízí: 9 členný sbor ODS, to by bylo 25 (+3); 8 členný sbor KSČM to by bylo 24 (+ 3?) a kombinace tandemu stran ALTERNATIVA (5) a Doktoři (4) a KKK (+3) to by bylo 23 až 25. Lidovecká role má svůj osvědčený model, proto lze předpokládat, že KKK doprovodí kteroukoliv koaliční skupinu - tedy (+3) a otazník lze zapsat snad jen u KSČM.

Tuto aritmetiku socialistům komplikuje vlastní personální bída karlovarských zastupitelů (Hybner, Novák, Larva a Petříková), kteří mají ve straně sice silný vliv, ale vše nasvědčuje tomu, že losovačky a jiné vrtochy je v očích zbytku ČSSD ze sousedních okresů diskvalifikují. Tito Karlovarští navíc dominují v tlaku na spojení s ODS, který má svůj vyfutrovaný vnitřní stimul v nastavených „losovačkových“ vazbách, které pokládám za korupční.

Touto složitou situací, do které se ČSSD přes volební noc dostala, lze snad omluvit její úsměvný „konkurs“ na potenciálního koaličního partnera. Sonda 8 stejných podmínek pro všechny zvolené strany přinesla stejně úsměvný obrázek o oslovených partnerech. Nikdo z nich se neodvážil pozvánku k vládnutí ohrozit zpochybněním podmínek.

Poloha ODS a její nepřehlédnutelné snahy zůstat ve hře je směšná a degradující, nicméně ani její podbízivý obrat k podmínkám ČSSD patrně nové tváře ČSSD nepřijmou, uvidíme.

Spojení KSČM a ČSSD je vcelku reálné a tlačí pro něj silná část západnějších okresů uvnitř ČSSD. Je to cesta nejmenšího vyjednávacího odporu a pohodlí do vládnutí, nicméně veřejné přiznání barvy je zastrašující i pro ČSSD.

Poslední varianta nabízí liberální cestu koalice s ALTERNATIVOU a s levicově laděnými intelektuály v hnutí Doktoři. Pro širokou a méně zasvěcenou veřejnost se toto řešení může skutečně jevit jako nejlepší. Pro ČSSD to má dva velké pozitivní důvody: vyhne se pro voliče kontroverzní spolupráci s ODS nebo s KSČM a zároveň by umlčela karlovarskou opoziční skupinu ALTERNATIVY. Právě doposud zřetelný opoziční postoj ALTERNATIVY hovoří naopak proti spolupráci, protože ho nemůže unést karlovarská skupina ČSSD zapletená do kritizovaných majetkových a korupčních machinací.

Otevřela se tedy pro ALTERNATIVU cesta do vládnoucí koalice? Její vyjednání se jeví jistě nejsložitější, ale je vcelku reálné. Obhajoba vstupu do koalice pro veřejnost by byla také vcelku logická: ALTERNATIVA slíbila rozbití koalice ODS+ČSSD a k tomu svým 10% volebním výsledkem jistě přispěla, ale volby přinesly novou hrozbu koalice ČSSD+KSČM! Proto, aby oběma těmto zlům zabránila, „musela“ jít sama do koalice a někdo z jejích úspěšných kandidátů do rady kraje. Bylo by to jistě pragmatické a logické vysvětlení.

V komplikovaném labyrintu argumentů pro a proti zapojení ALTERNATIVY do koalice je však na prvním místě to, že právě ČSSD byla celých 8 let koaličním partnerem ODS a proto za stav našeho kraje plně spoluodpovídá. Neznám jediné téma, které by jí ODS zamítnula realizovat, nebo naopak, jediné téma ODS, proti kterému by ČSSD ostře vystoupila a to zejména u nejdrastičtějších příběhů Karlovarské krajské nemocnice a optimalizace školství.

Dalším úhlům pohledu neobstojí „konkursní“ programové volební sliby, které jsou podmínkou pro výběr koaličního partnera. Jsou to nákladné nesystémové populismy, které ALTERNATIVA už při jednání jako jediná odmítnula. ČSSD se je hodlá realizovat pouze proto, že je slíbila voličům. Například k rušení 30 korunového poplatku u lékaře nemá žádnou představu o technickém provedení. Mohlo by se tak stát, že administrativa vrácení 30 Kč občanovi by stála korun 60. Samotný poplatek se spíše osvědčil, ale sám nic neřeší, zdravotnictví potřebuje komplexní řešení a to musí ČSSD řešit na jiné, celostátní úrovni, nikoliv tedy útržkovitě v našem kraji. Podobné je to s převedením Karlovarské nemocnice na neziskovou. Nezazněl jediný důvod, proč po trojím měnění formy nemocnice – od státního zdravotního zařízení přes s.r.o. a současnou akciovou společnost je třeba přejít na čtvrtou formu neziskové organizace. Strach z tunelu? Tomu nezabrání forma, ale slušní a bystří lidé na kraji a v nemocnici, kteří to nedopustí a v tom ODS i ČSSD fatálně selhaly (na rozdíl od zaměstnanců v nemocnici). ČSSD má pozici, ve které to může napravovat, ale změna formy to rozhodně neovlivní.

Rozebírat ostatní konkursní body (stipendia, 24 hodinová zdravotní pohotovost, neprivatizace sociální péče) by bylo pouze rozmělněním tématu, proto upustím od této polemiky.

Zásadním bodem výběrového konkursu ČSSD však je přijetí předloženého mocenského rozdělení: Hejtmanem bude pan PaedDr. J. Novotný a klíč pro dělbu moci v krajské radě je 6:3 ve prospěch ČSSD oproti ostatním koaličním partnerům. Zatímco role lídra ČSSD je v této fázi nesporná a jeho osobní profil je pozitivním oživením morálně ponurého prostředí krajského zastupitelstva, nastavený klíč je nepřijatelným totalitním přežitkem. Ten ODS v polistopadové době ve společnosti pouze zakonzervovala a ČSSD v sobě nenašla demokratickou sílu tento nešvar opustit. 31% volební mandát  jí k většinovému požadavku neopravňuje. Do koaliční rady více stran s většinovým obsazením jedné strany slušný politik neusedne.

Pro jakou koaliční alternativu se ČSSD rozhodne je na ní. Z výše vysvětleného však vyplývá o čem s ní bude jednat 10% ALTERNATIVA. Její vyplývající opoziční roli však nelze chápat zjednodušujícím klišé: „zásadně proti všemu a všem“, jak se naučili demokraté občanští i socialističtí o svých oponentech říkat. Naopak, aktivní opozice je kořením demokracie a slušný panovník si jí hýčká, protože její varování a výtky může k obecnému prospěchu využít. O kvalitě dosti náročné opoziční práce se přesvědčili karlovarští občané a ve volbách ji ocenili. Proto od ALTERNATIVY nelze očekávat žádnou zradu ideálů a nadějí kvůli mocenským prebendám.


Jiří Kotek, ALTERNATIVA