„Za život mu vděčí tisíce lidí v kraji. Doktor Brázdil je odbornou i mravní autoritou. Pokouší se holýma rukama zastavit povodeň.“ Tak hodnotí kolegové lékaře, který nedobrovolně musel opustit post primáře karlovarského ARO.

Workholik. Kvůli pracovnímu nasazení nemá rodinu. Anesteziologickoresuscitační oddělení (ARO), jež zachraňuje životy, za posledních jedenáct let vypiplal k těm nejlepším výkonům. Těžko nahraditelný. Taková je profesní pověst a jedna tvář odvolaného primáře ARO Romana Brázdila. Muže, na jehož podporu dnes kolegové vyjdou do ulic a budou demonstrovat.

Jeho druhá tvář vypadá následovně: Neřízená střela, rebel, který neuznává autority. Nestará se jen o medicínu, ale zajímá se také o hospodaření, osud a budoucnost nemocnice. Na vše má názor, většinou jiný než vedení špitálu. A nebojí se ho říkat nahlas i do médií. I přes nejrůznější zákazy.

„Jsem zcela svéprávný, vysokoškolsky vzdělaný člověk. Mám nejvyšší možné vzdělání v oboru, žiju snad v právním státě uprostřed Evropské unie a píše se rok 2011. Vámi ani nikým jiným se nenechám zastrašovat,“ odepsal Roman Brázdil svému nadřízenému, který ho pokáral za kritiku plánů na pronájem nemocnice.

Patřil mezi osobnosti, které statečně poukazovaly na nekalé praktiky někdejších nemocničních manažerů z České zdravotní. Najatí manažeři museli pod tlakem zmizet a dodnes chodí jako obžalovaní k soudu kvůli nevýhodným nákupům materiálu přes spřízněné firmy.

Aktivita v boji proti České zdravotní vynesla Brázdila po krajských volbách v prosinci 2008 do funkce náměstka pro lékařskou péči v karlovarské nemocnici. Na post ho dosadila tehdejší nová krajská vláda ČSSD, KSČM a hnutí Doktoři.

Brzy se ale začal dostávat do střetů s generálním ředitelem Jiřím Fojtíkem. Tvrdě totiž prosazoval (stále prosazuje) názor, že karlovarský špitál má mít krajský statut, aby se tu soustředila největší porce péče. A to na úkor ostatních nemocnic, které by tím o některá svá oddělení přišly.

Důsledky toho pocítila sokolovská nemocnice. Na podzim 2009 Brázdil odmítl posílat karlovarské anesteziology na výpomoc do oslabeného Sokolova. Postaral se o nervozitu a vyhrotil spory mezi oběma nemocnicemi. Sepsal e-mail, v němž sokolovskou nemocnici odsoudil k zániku. „Přeju všem pevné nervy, zdraví, dlouhověkost a nesmrtelnost,“ uzavřel ironicky dopis, který pak koloval. V únoru 2010 přišel pád - musel se z postu lékařského náměstka poroučet. „Místo aby pro nemocnici pracoval konstruktivně, tak většinu věcí odmítal a kritizoval,“ vysvětlil důvody odvolání bývalý ředitel Jiří Fojtík.

Kuriózní je, že když tento týden v pondělí opouštěl Brázdil nedobrovolně i pozici primáře ARO, zaznělo od nynějšího ředitele Horáka podobné vysvětlení. „Nechová se jako manažer oddělení, škodí nemocnici.“

Kolegové lékaři a sestry za ním stojí. „Způsob jeho odvolání je nepochopitelný. Za život mu vděčí tisíce lidí v kraji. Doktor Brázdil je odbornou i mravní autoritou. Pokouší se holýma rukama zastavit povodeň,“ obdivuje ho například primář interny Jaroslav Žák.

„Jsem svéprávný, vysokoškolsky vzdělaný člověk. Nenechám se nikým zastrašovat.“ Roman Brázdil, lékař


FAKTA - Protesty v nemocnici:

14. 11. 2005 - primáři v karlovarské nemocnici varují krajské zastupitele před sloučením tří okresních nemocnic do jedné akciové společnosti. O den později o sloučení rozhodli zastupitelé. 6. 9. 2007 - primáři žádají odchod manažerů nemocnice. Vyzvali krajské zastupitele, aby na konci roku už neprodlužovali smlouvu s firmou Česká zdravotní, která nemocnici řídí. 13. 12. 2007 - primáři poslali hejtmanu Josefu Pavlovi dopis. Jsou odhodláni odstoupit z funkcí, když firma Česká zdravotní a její manažeři zůstanou v představenstvu nemocnice. Primáři o lidech z firmy píší, že neumí nemocnici řídit a že selhali i jako hospodáři. 20. 12. 2007 - krajští radní neprodloužili smlouvu manažerům z České zdravotní a vybrali nové vedení nemocnice. Vzápětí ale z představenstva odstoupil šéf karlovarské nemocnice Jiří Štefan a zdravotní ředitel Stanislav Kubín. Na protest proti tomu, že šéfkou představenstva se stala Věra Procházková, kterou považují za spjatou s Českou zdravotní. 4. 1. 2008 - čtrnáct ze sedmnácti primářů odstoupilo z funkcí. Protestují proti novému vedení krajské nemocnice. Špitál je podle nich rozkrádán. 8. 1. 2008 - situace se manažerům a politikům vymyká z rukou. Lékaři a sestry chystají výpověď. 10. 1. 2008 - tisícovka lidí přišla před krajský úřad demonstrovat proti novému vedení krajské nemocnice. Čtvrtina lékařů a sester sepsala výpovědi. 15. 1. 2008 - výpověď sepsalo už 263 zdravotníků. Vyhlásili hodinovou demonstrativní stávku, žádají odvolání managementu. O týden později politici tlaku podlehli, z dozorčí rady nemocnice odstoupil hejtman Josef Pavel a další radní. 24. 2. 2010 - zdravotníci protestují proti plánovanému snižování platů o 3 až 5 procent. V polední přestávce se lékaři a sestry sešli před ředitelstvím. Pískot, projevy z pódia, transparent. O den dříve už přitom management rozhodl, že platy snižovat nebude. Krajská rada vzápětí odvolala z funkce generálního ředitele krajské nemocnice Jiřího Fojtíka - kvůli špatnému hospodářskému výsledku (-60 milionů korun). 6. 5. 2010 - celkem 37 lékařů vypovědělo dohodu o přesčasové práci. Žádají zvýšení hrubé mzdy o 20 procent, odměn za pohotovost o 10 procent a protestují proti porušování zákoníku práce. Krize končí až 21. května. Lékaři dostali přidáno, rozdělí si platy dvou kolegů, kteří odcházejí. únor 2011 - k akci Děkujeme odcházíme se výpovědí připojilo 77 ze 184 lékařů v karlovarské a chebské nemocnici.