Osm stránek formátu A4 má stížnost někdejší ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové adresovaná Nejvyššímu soudu. Týká se verdiktu, který poslal bývalého romského policistu Martina Barkóciho z Ostrova na tři roky do vězení za zneužití pravomoci veřejného činitele. Podle soudu Barkóci nenahlásil nadřízenému rvačku dvou Romů s dalším mužem, a tak podle obžaloby zakryl trestný čin.

V lednu byl výkon trestu přerušen a na nový soud policista, v minulosti vyznamenaný, stále čeká. Proces rozhodne, zda zůstane na svobodě nebo půjde opět za mříže.

Barkócimu se teď v životě příliš nedaří. „Od té doby, co jsem vyšel z vězení, jsem nenašel práci. Přišel jsem o bydlení, mám jen pár korun sociálního příspěvku. Nebýt bratrovy rodiny a matky, u kterých mohu bydlet a najíst se, nevím, co bych dělal,“ říká.

„Žiji v začarovaném kruhu. Nikdo mě nechce zaměstnat kvůli trestnímu rejstříku,“ říká Barkóci.

Propuštění z vězení je především výsledkem snahy karlovarského zastupitele Jiřího Kotka a senátora Jana Horníka, kteří na Barkóciho případ upozornili. Podle Kotka i Horníka soudy v kauze zklamaly a Barkóci byl odsouzen nespravedlivě. „Podařilo se mi pro něj teď najít práci, což je za daných okolností bombastické,“ říká Jiří Kotek.

Krajský soud v Plzni nejdříve Barkóciho poslal za zneužití pravomoci veřejného činitele, za nadržování a vydírání na čtyři roky do vězení a zakázal mu vykonávat práci policisty a podobných povolání na pět let. V odvolání Vrchní soud trest zmírnil na tři roky a už se nezmiňoval o nadržování. Vypadla rovněž formulace, že se jednalo o rasově motivovaný trestný čin.

„Nikdo nesmí být stíhaný nebo zbavený svobody jinak než z pádných důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Případ má i nadále nejasnosti, které jsou pro posouzení věci podstatné,“ stojí ve stížnosti ministryně Kovářové.