V týdnu, po výročním dni Velké říjnové socialistické revoluce, byla ve Vřídelní kolonádě veřejnosti přístupná výstava o čečenském konfliktu. Bylo v ní obsažené svědectví polského fotografa Adama Borowskiho o ruské genocidě Čečenců. Výstavu shlédlo několik stovek zájemců včetně skupin studentů. Téměř polovinu návštěvníků tvořili ruskojazyční hosté. Nejčastější reakcí návštěvníků bylo zděšení a těžko sdělitelný stav duše. Ale až na pár cizojazyčných výjimek se všichni shodnuli na tom, že tato výstava byla důležitá a bylo dobře, že byla zpřístupněna veřejnosti.
 

Studenti dostali jako bonus od pořadatele výstavy nabídku na její prodloužení. Tím bylo jakési vyvrcholení v promítnutí filmu „Čečenská ukolébavka“, což je střihový dokument Anny Politkovské, novinářky, loni zavražděné v Moskvě . Projekce prozatím proběhla na dvou školách. Profesoři pan Machek na gymnáziu a paní Dostalová na škole stravování a služeb si na projekci filmu vyhradili dvouhodinovky, na kterých pořadatel výstavy v Karlových Varech, Jiří Kotek, vysvětlil souvislosti kolem pořádání výstavy, její význam a smysl. Po následném shlédnutí filmu měli přítomní možnost diskuse a dotazů. Někteří jí bohatě využili.
 

„Mám zkušenost, že mladí lidé - studenti reagují na podobných akcích překvapivě vyzrále“ poznamenal k projekcím J.Kotek, „Dospělí sice nad nimi povětšinou lamentují, jak jsou zkažení a o nic nemají zájem. Někteří takoví mě dokonce od úmyslu projekcí zrazovali. Ale nedal jsem se a musím i dnes o studentech říci pravý opak - jsou velmi vnímaví a pozorní. Nejsou jen pasivními příjemci strohé informace. Je na nich vidět jak s ní dále aktivně pracují. Jejich reakce jsou velmi vyspělé. Myslím, že se nenechali povrchně svést hrůznými výjevy a naopak pochopili hloubku a význam výstavy.“