GENERACE 1989

MF DNES oslovila devadesát studentů z devíti středních škol a učilišť v kraji, kterým je právě letos osmnáct let. Ptala se na události ze 17. listopadu 1989. Co vědí o době, ve které se narodili?

Narodili se v roce 1989. Když se měnil režim, byli to nanejvýš několikaměsíční kojenci. Co o té době vědí? Co pro ně znamená výraz „komunismus“? A zajímá je vůbec, co a jak se v naší zemi dělo před jejich narozením?

MF DNES oslovila devadesát studentů z devíti středních škol a učilišť v kraji, kterým je právě letos osmnáct let. Kromě otázek pro deník a magazín odpovídali studenti na tři „krajské“ otázky.
Výsledky testu nejsou valné

„Nevím, proč bych je měl znát. Jsou snad pro můj život nějak důležití a jsou něčím extra? Máslo levnější kvůli tomu nebude,“ napsal v odpovědi na první otázku student sokolovského gymnázia. Otázka zněla: Znáte nějakého místního disidenta z předlistopadové éry? Kterého? „Neznám, ale vyhledám si,“ napsal jiný žák téže školy.

Z devadesáti studentů na tuto otázku odpovědělo jen čtrnáct. Včetně citovaného příkladu. Dvakrát se v odpovědi objevilo „Palach“. Téměř s určitostí měli studenti na mysli Jana Palacha. Sedm studentů uvedlo, že to byl Václav Havel. Na druhou stranu by bylo zajímavé vědět, jak by si s touto otázkou poradili jejich rodiče.

Na otázku „Co pro vás ve vašem městě či okolí symbolizuje někdejší komunistický režim?“ už byli studenti sdílnější. Odpověděla jich více než polovina, padesát sedm. Nejčastěji v odpovědi figuroval hotel Thermal, paneláky, sídliště, v Sokolově několikrát Hornický dům, mezi karlovarskými studenty dvakrát také socha Karla Marxe v Karlových Varech.

Ve třetí otázce měli studenti odpovědět, ve kterém německém státě vládli komunisté. Pro usnadnění dostali na výběr mezi Německou spolkovou republikou, Německou demokratickou republikou a Svobodnou německou republikou. Podle předpokladů by měli odpovědět z drtivé většiny správně. Z padesáti osmi těch, kteří vůbec odpověděli, si jich polovina, přesně dvacet sedm, myslí, že šlo o Německou spolkovou republiku. Někdejší NDR „zaostalo“ o dva hlasy, šest studentů zvolilo poslední možnost.

V osnovách moc prostoru není

„K novodobým dějinám, konkrétně pak k listopadovým událostem, se studenti dostanou v dějepise až v posledním ročníku. Na gymnáziu pak částečně také ve třetím ročníku v rámci základů společenských věd. Určité znalosti by ale měli mít už z deváté třídy,“ uvedl Bohuslav Peroutka, ředitel Střední odborné školy pedagogické, gymnázia a VOŠ Karlovy Vary.

„Bývalo zvykem, že kantorům se do tématu Listopadu a společenských změn moc nechtělo, měli obavy z kritických poznámek. Dnes se to zlepšilo, je to přece jenom už osmnáct let. Pro studenty je to historie a často z toho vyplývají neznalosti, které jsou pro nás, kteří jsme to zažili, nepochopitelné,“ dodal Peroutka.

Podle Dušana Kondela, zástupce ředitele na Prvním českém gymnáziu v Karlových Varech, se studenti s tématem Listopadu 1989 a následných změn v rámci výuky dějepisu či základů společenských věd setkají tak na hodinu. Historických událostí, na rozdíl od počtu vyučovacích hodin, stále přibývá.

*****

Test MF DNES Pro studenty středních škol v kraji:
Odpovídalo 90 žáků z 9 středních škol kraje. Místní disidenty nezná nikdo. Komunismus jim připomíná Thermal a paneláky. Komunisté vládli v Německé spolkové republice. Na některé dotazy řada studentů vůbec neodpověděla.