Nejsem zlým jazykem, ale zastupitelem, který je spoluodpovědný za hospodaření s majetkem města, zrovna tak za zachování a rozvoj kultury. Prodej nebytových prostor divadla na Vítězné za 240 tis.Kč aktuálnímu provozovateli a kandidátovi zelených bych možná ještě chápal jako nestandardní podporu jednomu zájemci. Následný soukromý přeprodej dále za 10,5 mil.Kč, už ale nemohu vidět jinak, než tak jak je postaven. Profit z původního podhodnoceného veřejného majetku má někdo jiný.

To, že si kumštýř B. sní sen o svém vlastním svatostánku, který by tu po něm zbyl je sice velikášské, ale hezké. Přeji mu to. Stejně jako novináři, aby měl své vydavatelství a pekaři pekárnu a hokejistům halu a lázeňskému lékaři vlastní lázně a mohu pokračovat dalšími desítkami opravdu hezkých příkladů.

Problém je ale jinde - v tom, kdo to má zaplatit. Vaše ostnaté vysvětlení příběhu kolem divadla dětí je hodně zavádějící. Má-li město vůli postavit divadlo pro děti jinde, ať ho postaví a staré, je-li nevyhovující prodá. Chce-li jeho provozovatel divadlo vlastní s alternativním vytápěním, ať si ho postaví – ale ze svého. Dnes má navíc to historické štěstí, že jsou tady fondy EU, kraje i města, ze kterých může získat dotaci. Proto je jeho sen vcelku reálně splnitelný.

Postup, který je praktikován v Karlových Varech je však poněkud nešťastný, vyhnu-li se obligátní formulaci neprůhledný a korupční. Kdo všechno vedle multifunkční skupiny kolem hokeje s.r.o., Vlkova Moseru, Slot Gamu, Klečky, Baláka, Škapíka, Argmanovy skupiny golfu, Sedláčkova družstva Na Vyhlídce, či jiný z koaliční přízně… si může beztrestně „demokraticky podle zákona“ uloupnout ze společného majetku do vlastní kapsy?

Tímto jsem se pokusil vysvětlit své občanské pohnutky, které jsou umocněny spoluodpovědností zastupitele. Nejsem tedy motivován nějakými vnitřními silami „zlého jazyka a závisti domů na riviérách“, jak se neslo v obou novinářských glosách.


Jiří Kotek, zastupitel