Ústav státu a práva a další instituce mají jasno: vedoucí karlovarského stavebního úřadu Ivany Doubové, porušila zákon. Primátor Werner Hauptmann je zcela odlišného názoru, úřednice se zastává. Opoziční zastupitelé jeho kroky v kauze kritizují.

Ústav státu a práva i někteří právníci mají v případu vedoucí karlovarského stavebního úřadu Ivany Doubové, která získala prodejem rodinných pozemků téměř sedmadvacet milionů korun, zcela jasno. Tím, že navrhla zastupitelům změnu územního plánu, a ze zemědělských pozemků se přes noc staly stavební, vedoucí jednoznačně porušila zákon. Diví se, že ještě nebyla odvolána. Karlovarský primátor Werner Hauptmann to vidí jinak.

„Je to závist, která se neodpouští. U nás člověk nesmí být moc bohatý. Všichni bychom jednali úplně stejně. Já mít takové pozemky, prodal bych je ještě rychleji. Je špatné odsuzovat člověka za něco, co v podstatě není trestným činem,“ říká k případu. Negativní roli podle něj v celé věci hrají emoce veřejnosti, které jsou založené na odsouzení rychlého zbohatnutí.

* Málokterému úředníkovi se povede, aby mu k platu přibyly miliony za práci, kterou má v pracovní náplni.
Neříkejme, že si paní Doubová přilepšila miliony korun ke svému úřednickému platu. Jen přirozeně zhodnotila část svého majetku. Je to podobná věc, jako když si tisíce lidí odkoupily v Karlových Varech městské byty. Co se s nimi z devadesáti procent stalo? Majitelé se snažili vyřešit svoji finanční situaci a prodávali byty s tisíciprocentními zisky. Málokde se uvádí, že pozemky byly rodinnou restitucí. Vůbec nemám za zlé rodině Doubových, že zhodnotila pozemky po dědečkovi po šestnácti letech od získání v restituci.

* Jenže ty tisíce lidí, které prodaly například Rusům svoje byty, neseděly v křesle šéfky stavebního úřadu. Tito lidé neměli na rozdíl od Doubové možnost v příhodný čas zvednout ceny svého majetku z několika set tisíc na desítky milionů korun.
Neberte, že Ivana Doubová zhodnotila pozemky kvůli tomu, že je ve funkci. Je přirozená činnost lidí, že v dnešním světě zhodnocují svůj majetek a vydělávají. To, že zhodnotila své pozemky v době, kdy vede stavební úřad, je víceméně jakási náhoda. Další důležitý faktor, který jsem si nechal zanalyzovat je, že paní Doubová osobně nefiguruje v přípravných věcech a předkládaných materiálech. Všechno podepisovala její zástupkyně. Dokonce i ve věci zhodnocování pozemků se nechala zastupovat firmou. Snažila se z celé věci v uvozovkách čestně vyplout tím, že to vše sama nepřipravovala.

* I za cenu porušení zákona o střetu zájmů a správního řádu? Podle Jána Matejky z Ústavu státu a práva by měla povinnost oznámit přibližně toto: Milí zastupitelé, působím jako vedoucí odboru a jsem vlastníkem těch a těch pozemků, o kterých jednáte. V případě, že se změní územní plán, tak lze očekávat, že se cena pozemků změní.
Možností bylo několik, například změnu územního plánu mohl navrhnout jiný stavební úřad. Nicméně na změně územního plánu nepracuje jedna osoba, ale desítky a stovky. V rámci řízení o změně územního plánu k tomu mají co říci i desítky dotčených orgánů. Vše je o tom, že územní plán nepřipravuje jedna osoba, ale velký tým. Další věcí je, že územní plán můžou schválit jedině zastupitelé. Je možná chybou, že paní Doubová před nimi nevystoupila a neřekla, že se změna územního plánu týká i jejích pozemků. Dnes bychom měli vše vyřešené.

* Když se řekne stavební úřad, tak si spousta lidí z celé republiky vybaví dřevěnice podnikatele Stěpanova v chráněné krajinné oblasti, obstavení desetimiliardového majetku města či anticenu Otevřeno zavřeno za neposkytování informací veřejnosti.
Znám média. Deset let jsem s nimi pracoval na Karlovarském kraji. Říkám si, že je třeba média brát s rezervou. Vždy existuje spousta jiných analýz a rozkladů, které uvádějí celou věc do jiného světla než to dělají noviny a televize. Nikdy a nikde se například neobjevilo, že stavební úřad vydal za loňský rok přes dva a půl tisíce rozhodnutí a nařízení. Přišlo zhruba asi dvacet stížností na všechny odbory. Na stavební úřad to je v řádu jednotek. Stavební úřad řeší věci podle stavebního zákona a správního řádu. Dva a půl tisíc rozhodnutí a nařízení vždy vyvolá nevoli u toho, komu právě něco nepadne do oka. Jak poznávám celý případ, paní Doubová někomu nesedla při povolování nějaké záležitosti.

* Proč váháte s řešením celé záležitosti? Na stole máte několik měsíců nejméně tři posudky, které jasně hovoří proti Ivaně Doubové. Navíc tajemník magistrátu Jiří Vávra navrhl radním, i když neúspěšně, její odvolání.
Není to váhání, ale důsledná analýza. Člověk, který pracuje dvě desítky let pro město Karlovy Vary, odvedl určitou práci. Za ta léta se nenašlo pochybení stavebního úřadu. A není dobré, aby během chvilky slyšel - počkej takhle tedy ne, jdeš pryč fárat do dolů. Postupuji předně proti stylu některých opozičních zastupitelů, kteří požadují okamžitý trest, aby se celá věc skandalizovala. Takto to nejde, vraceli bychom se do starých dob.

* Jenže podle rychlosti potrestání si veřejnost dělá obrázek o magistrátu. Dokonce i právníci magistrátu našli v celé věci pochybení. Veřejnost se tak utvrzuje v názoru, že radní něco na Doubovou ví. A ta zase na ně. Takže se všichni navzájem v případě nějakého průšvihu podrží.
Vše dnes ovlivňují média. Rozdmýchané emoce je třeba zklidnit a vysvětlit tuto kauzu, která je pro mne přirozenou záležitostí. Rozum mně říká nepodlehnout běsnícím útokům opozičních zastupitelů i médií a v klidu si rozebrat člověka takový, jaký je.

* Proč není v zápisu rady ani zmínka o návrhu tajemníka Jiřího Vávry na odvolání vedoucí stavebního úřadu?
Návrh byl rychlou reakcí po informaci v televizních novinách a prvních článcích v tisku. Já jsem řekl stop, pojďme si tu věc začít v klidu rozebírat. Tajemník dával návrh ústně, takže se nic neobjevilo v zápisu z jednání rady. Na její program by měl případ přijít poslední týden v srpnu - pokud příští týden dorazí stanovisko krajského úřadu. Chci vypracovat jednotné stanovisko, které přesně vysvětlí, proč radní nakonec rozhodli v případu Ivany Doubové tak, jak rozhodli a k čemu přihlíželi. Věřím, že spousta věcí, které jsem v rozhovoru řekl, dává vše do jiného světla.