Jiří Kotek - výrazná postava Listopadu 1989 i let následujících, spoluzakladatel Občanského fóra, komunální politik, systematický kritik mnohého konání nejen magistrátu. Má zásadní podíl na sestavení hnutí Alternativa pro kraj a na jeho úspěchu ve volbách do krajského zastupitelstva.

„Je to zdrcující zpráva o stavu české společnosti,“ říká k nynějšímu spojení ČSSD a KSČM.

* Co říkáte tomu, že 19 let po Listopadu jsou komunisté opět u moci, i když „jen“ na krajské úrovni?
Konstatováním o zdrcující zprávě vůbec nežehrám na dezorientovaného voliče, naopak výsledek voleb chápu jako zcela zákonitou reflexi v odmítnutí modré totality, kterou zavedla ODS. Jenom mi uniká logika drtivého vítězství ČSSD, která byla spolustrůjcem toho stavu. Vždyť byla koaličním partnerem v řadě krajů a doposud je ve většině velkých měst! To, že jsou dnes patnáctiprocentní komunisté u moci místo v teritoriu zákonem zakázaných extrémistických stran, zavinili sami koaliční či opo-koaliční partneři ODS i ČSSD. A usazení KSČM do vedení Karlovarského kraje jde plně na vrub odpovědnosti volebního vítěze ČSSD a levicových intelektuálů z nemocnice, kteří jim k tomu udělali alibistickou stafáž.

* Jaký očekáváte v tomto směru vývoj v dalších letech?
Kdyby se současný trend měl potvrdit, asi by přišla nová vlna emigrací. Věřím ale, že se to nestane. Ale důrazně říkám, že se to nestane samo. Slušní a aktivní lidé se musí zmobilizovat, najít v sobě odvahu a porvat se za svůj život, pro své děti, a vymanit se z područí mafiánů a gangsterů, kteří ovládli politické strany. V ODS musí přijít zemětřesení, nikoliv neuvěřitelné kotrmelce protagonistů stavu, který nás všechny přivedl do tohoto zoufalého stavu. V ČSSD samozřejmě také, vždyť není možné, aby si Grossovy klony pohrávaly s veřejnými statky a rozhodovaly o osudech spoluobčanů a aby se pak beztrestně vypařily do teplých krajin. Česká politická scéna k tomu ale také musí vygenerovat nové volební alternativy.

* Jak hodnotíte po 19 letech nějakého vývoje Listopad?
Stále stejně. Jsem za něj rád, se všemi pochybnostmi o manipulaci a vlivech starých struktur, StB či KGB a novodobých ekonomických a zločinných mafií, a současně tvrdím, že vše je hlavně o lidech. Demokratické systémy jsou nastaveny. Jenže svoboda a demokracie je také o odpovědnosti, vlastní aktivitě, nebojácnosti každého z nás. Jen apatie a lhostejnost umožnila to, co trvale kritizuji.

* Když srovnáte svůj život za komunistů a teď - měnil byste?
To je velmi svůdná otázka, která mě rozesmála! V krátké reminiscenci mi hlavou prolétne, jak jsme ani nemuseli moc myslet, protože náš život byl ve všem všudy organizovaný - jesle, pionýr, co smím a co nesmím, kam smím a kam nesmím (v pochybách platilo to s předponou ne), co bude k jídlu, limity na dodávky, nedostatkové zboží na příděl (což bylo skoro všechno), poukazy, devizák, rekreace ROH. K tomu prověřená a určená kvalita kultury, označení protistátních živlů a jejich izolace, donašeči, udavači, domovní důvěrníci, uliční výbory … možná bezstarostný život, pokud bych držel pusu a krok, chodil se zbývajícími 99,9 procenty spoluobčanů k volbám volit kandidátku Národní fronty, také do prvomájového průvodu a chodil bych ve vytříbené konfekci našeho tesilového průmyslu. To se náš národ naučil dobře. Převzít odpovědnost sama za sebe, za svoji svobodu, to hodně lidí po Listopadu nezvládlo. Proto mnohé z těch deformací v nás zůstaly jako rezidua a někomu se po nich dokonce stýská. Je to dosti vidět v úřadech, na policii, ve státním zastupitelství. Servilita těchto lidí k moci je patologická a ochromuje náš život. Ale naše polistopadová demokracie a svoboda je ještě batole. Je křehká a zranitelná, také zneužitelná. Ale je to zase a jen o lidech. Jak se budeme sami chovat a jak si vychováme děti, tak se budou mít naši vnuci. Necháme-li "Grossům" volné hřiště, spláčeme nad sebou samými ještě za svých životů a na věčnost odejdeme ve výčitkách pro své vnuky. Vím, že nežiji klidný život, ač bych si to sebevíce přál, ale nedokáži se smířit s tím negativním vývojem kolem sebe. Jenže ta světýlka volnosti a svobody, která kolem mě blikají stále více a jasněji, ta za to stojí! Pro to všechno a pro tu naději, bych tedy určitě neměnil!

* Jiří Kotek - Před Listopadem: technik v Agrokombinátu, pak dělník u městské zeleně. Po Listopadu: výrazně se angažoval v OF, poté manažerská činnost, městský a krajský zastupitel, asistent senátora