Založení akciové společnosti Curhaus by měl být podle vedení města krok, jak zachránit budovu Lázní III. Ta je částečně v havarijním stavu. Návrh, aby vznikla akciová společnost, do níž město vloží budovu a pozemek v hodnotě 29,5 milionu korun a stejnou částku nájemce, firma Veso, vyvolává řadu dohadů.

Založení společnosti je jednou ze tří variant, jak s Lázněmi III naložit. Podle náměstka primátorky Tomáše Hybnera přichází v úvahu také prodej, poprvé zvažovaný v roce 2003, nebo investice města jakožto vlastníka lázní. Město však potřebné peníze na opravy nemá.

Protože se ohledně založení akciové společnosti objevila řada dohadů a spekulací, pozval na zítřek Hybner zastupitele přímo do lázní.

„Přímo na místě tak získají dostatek informací, aby mohli o dalším osudu Lázní III rozhodnout. Mohou se seznámit s technickým stavembudovy, nahlédnout do studií týkající se statiky i do všech důležitých smluv včetně znaleckých posudků,“ uvedl Hybner.

Předmětem kritiky je cena Společnost Curhaus by půl na půl vlastnilo město a současný nájemce lázní, společnost Lázně III - Veso. Město by vložilo do akciovky budovu a pozemek, jejichž cena je podle znaleckého posudku 29,5 milionu korun. V hotových penězích by stejnou částku vložilo Veso. Taková částka se nezdá například opozičnímu zastupiteli Jiřímu Kotkovi.

„Vedení si připravilo další „krádež“ z majetku města - Lázně III za 29 milionů, tedy opět za směšnou cenu a opět do připravených VIP sítí. Koaliční zastupitelé z ČSSD a ODS chtějí vytvořit zdání jakéhosi projednání v zastupitelstvu, ale je to jen další tunel pro jejich expresní rychlík,“ komentoval Kotek.

S podmínkami pro založení společnosti nesouhlasí ani šéf majetkové komise a radní Jiří Hejda (ODS). Ten pro Deník uvedl, že v materiálech nenašel zohlednění částek, které v uplynulých letech do lázní město investovalo.

Od roku 2002 do konce roku 2007 město do Lázní III dalo 51 milionů korun. V této částce je obsažena například i oprava střechy a stropu Dvořákova sálu po požáru v září 2002. Veso za celou dobu investovalo 28 milionů korun, z větší části na rekonstrukci restaurace a výstavbu ubytovacího sanatoria.

Podle jednatele Veso Milana Kouly právě výstavba ubytovacího zařízení umožnila, aby lázně dále sloužily jako lázeňské zařízení. „Dříve do našich balneoprovozů chodili pacienti ze všech lázeňských objektů. Dnes má téměř každé lázeňské zařízení své vlastní balneoprovozy,“ řekl Koula.

Budova lázní se nachází částečně v havarijním stavu. Podle posudku statika Petra Hampla je v havarijním stavu stropní konstrukce v suterénu budovy, pod bazénem. V nosné klenbě jsou zkorodované ocelové nosníky a narušené je i zdivo klenby.

„Vzhledem k velikosti koroze ocelových nosníků nelze posoudit ani zbytkovou únosnost stropní konstrukce. Je nutné provést zesílení, je nutné s tím začít neprodleně,“ konstatoval Hampl. Budovu rovněž ohrožuje divoký vývěr vody na třech místech v suterénu. Vývěr, zjištěný v roce 2003, se zvětšuje a narušuje zdivo.

Podle Hybnera je na nejnutnější opravy potřeba 62 milionů korun, z toho asi 20 milionů na část drenážního systému, který by odvedl vodu pod objektem.