Seriály
OPOZIČNÍ GLOSÁŘ
KONTAKT DO REDAKCE:
ZVOLENÁ samospráva
Magistrát města K. Vary
Zastupitelstvo města
Rada města
Obsazení výborů zast.
Obsazení komisí řády
Pracovní Skupina
Magistrát města K. Vary
Zastupitelstvo města
Rada města
Obsazení výborů zast.
Obsazení komisí řády
Pracovní Skupina
ZAJÍMAVÉ ODKAZY:
Listopad v Karlových Varech: Cesta ke svobodě v nové knize Jana Nedvěda
Datum: 20.11.2009
Deník
Ti, kdo
se zúčastnili vernisáže v karlovarském muzeu, které ve středu představilo
expozici Cesta ke svobodě - Revoluční listopad 1989, nelitovali. Ocitli se ve
světě, který jsme rádi opustili před dvaceti lety. Součástí zahájení výjimečné
výstavy byl křest nové knihy historika Jana Nedvěda Cesta ke svobodě -
Revoluční listopad v Karlových Varech.
Jejím kmotrem byl archeolog Jiří Klsák a proti všem zvyklostem knihu nepolil šampaňským, ale posypal kávou. "Kávu měl Jindra Konečný, který se na knize podílel a jehož památce jsme publikaci věnovali, rád," vysvětlil neobvyklý křest Jiří Klsák.
Prolog ke knize napsal senátor a starosta Božího Daru Jan Horník. Cesta ke svobodě autora Jana Nedvěda zachycuje momenty sametové revoluce v karlovarských ulicích a institucích. Při jejím psaní vycházel autor z autentického svědectví pamětníků, z nichž někteří byli vůdčími osobnostmi listopadových událostí. Kniha je rozdělena do tří částí. V první autor poukazuje na provázanost undergroundu s protikomunistickou opozicí. Nutno dodat, že v letech před revolucí nejen v Praze, ale i v dalších městech se vyskytovali lidé a nezávislá uskupení, kteří svou téměř podzemní činností chystali půdu pro převrat, i když původně zamýšleli bojovat s režimem. Ten je ke konfrontaci vyzýval zatvrzelostí a perzekucemi, a tím z nich učinil své nepřátele," uvádí kniha.
"Kniha informuje hlavně o revolučním listopadu a pokračuje chronologicky uspořádanými informacemi.
Nechybí rozhovory s Jiřím Kotkem, Lvem Havlíčkem a Vlastislavem Slížem. Jiří Kotek byl jedním z vůdců revoluce, druhého jsem vybral jako představitele kultury a známou osobnost a třetího, Vlastislava Slíže, jako člověka z druhé strany. Před revolucí byl vysokým důstojníkem Veřejné bezpečnosti a je velmi dobré si jeho vzpomínky v knize přečíst jako názor druhé strany," uvedl Jan Nedvěd.
Celá výstava pak dokumentuje dění v Karlových Varech od padesátých do devadesátých let. Nechybějí dobové artefakty a reálie, včetně obývacího pokoje ze sedmdesátých let, podrobné informace o této éře na tabulích. Součástí jsou také publikace samizdatu, ale také sebrané spisy Marxe i Lenina.
Jejím kmotrem byl archeolog Jiří Klsák a proti všem zvyklostem knihu nepolil šampaňským, ale posypal kávou. "Kávu měl Jindra Konečný, který se na knize podílel a jehož památce jsme publikaci věnovali, rád," vysvětlil neobvyklý křest Jiří Klsák.
Prolog ke knize napsal senátor a starosta Božího Daru Jan Horník. Cesta ke svobodě autora Jana Nedvěda zachycuje momenty sametové revoluce v karlovarských ulicích a institucích. Při jejím psaní vycházel autor z autentického svědectví pamětníků, z nichž někteří byli vůdčími osobnostmi listopadových událostí. Kniha je rozdělena do tří částí. V první autor poukazuje na provázanost undergroundu s protikomunistickou opozicí. Nutno dodat, že v letech před revolucí nejen v Praze, ale i v dalších městech se vyskytovali lidé a nezávislá uskupení, kteří svou téměř podzemní činností chystali půdu pro převrat, i když původně zamýšleli bojovat s režimem. Ten je ke konfrontaci vyzýval zatvrzelostí a perzekucemi, a tím z nich učinil své nepřátele," uvádí kniha.
"Kniha informuje hlavně o revolučním listopadu a pokračuje chronologicky uspořádanými informacemi.
Nechybí rozhovory s Jiřím Kotkem, Lvem Havlíčkem a Vlastislavem Slížem. Jiří Kotek byl jedním z vůdců revoluce, druhého jsem vybral jako představitele kultury a známou osobnost a třetího, Vlastislava Slíže, jako člověka z druhé strany. Před revolucí byl vysokým důstojníkem Veřejné bezpečnosti a je velmi dobré si jeho vzpomínky v knize přečíst jako názor druhé strany," uvedl Jan Nedvěd.
Celá výstava pak dokumentuje dění v Karlových Varech od padesátých do devadesátých let. Nechybějí dobové artefakty a reálie, včetně obývacího pokoje ze sedmdesátých let, podrobné informace o této éře na tabulích. Součástí jsou také publikace samizdatu, ale také sebrané spisy Marxe i Lenina.