|
Seriály
OPOZIČNÍ GLOSÁŘ
KONTAKT DO REDAKCE:
ZVOLENÁ samospráva
Magistrát města K. Vary Zastupitelstvo města Rada města Obsazení výborů zast. Obsazení komisí řády Pracovní Skupina
ZAJÍMAVÉ ODKAZY:
|
Meandr Ohře: voda spláchla miliony Datum: 17.05.2011 Deník
Škody po velké vodě jsou dva miliony
Co si pořídí čtyřčlenná rodina za dva miliony korun? Dovolenou bez obracení každé koruny, rok bez obav, zda s rodinným rozpočtem vydrží, nebo si je uloží na horší časy, aby bylo na zdravotnictví či vysokou školu pro děti? V tomto kontextu jsou dva miliony, které voda vzala z nově dokončeného Meandru Ohře, velkou částkou. Pak je podivné, že bývalé vedení města při budování tohoto parku už předem s finančními ztrátami počítalo a za téměř čtyřicet milionů jej budovalo s vědomím, že prostě část z nich pustí po vodě. „Lednová povodeň poničila ty části meandru, které se dostaly pod vodu. Odnesla mola pro opalování vybíhající do řeky, poničila pískové cesty a písková hřiště na severní straně meandru, určená pro volejbal a pétanque. Voda odnesla i plovoucí zahrady, které měly dotvářet scenérii rybníčků s mostem. Celkové náklady na opravy odhadujeme v tuto chvíli na dva miliony korun,“ uvedl Jan Kopál, mluvčí magistrátu. Na opravu bude podle něj potřeba vyčlenit prostředky z rozpočtu města. „Rozhodne o nich příští jednání zastupitelstva 21. června. „Na druhou stranu je potřeba říci, že meandr s možností záplavy počítal. Povodni odolala jak asfaltová sportovní dráha, tak její do země zapouštěné elektrické osvětlení, povodeň nepoškodila ani herní prvky pro děti. Škody jsou tedy relativně malé,“ dodal Kopál. Povodeň poškodila park na meandru půl roku po jeho dokončení. „Vzhledem k tomu, že se jednalo o největší povodeň na Ohři za posledních třicet let, doufáme, že několik let zase žádná nepřijde,“ konstatoval mluvčí. Výběr lokality pro vybudování tohoto přírodního parku, na něž město získalo dotace z unijních fondů, kritizovali hlavně zelení. Ti jej před jeho dokončením nazvali nejdražší rýžovou plantáží v Evropě a upozorňovali na rizika povodní, a tím poničení celého meandru. A jak jim bývalé vedení města oponovalo? „Meandr je skutečně záplavovým územím, to neobjevili kritici tohoto projektu, to je přímo podstatou projektu. Na půdě dosud nezarostlé travou se skutečně po dešti tvoří louže. To je přirozené, projekt s tím počítá a nijak to neohrožuje životy návštěvníků. Jakmile se porost obnoví, voda se bude vsakovat. Ani magistrát však nedokáže zařídit, aby po dešti nebylo v parku mokro,“ vlídně jim tehdy vysvětlil bývalý náměstek Petr Keřka (tehdy ODS). Bývalý náměstek Tomáš Hybner (ČSSD) byl neméně jízlivý. „Volné meandry jsou charakteristické svou proměnlivostí, řeka neustále zvolna přemisťuje svůj tok. Z této definice je snad všem jasné, že se jedná o využití přírodního a do značné míry ´živého´ jevu, který je zajímavý právě svou specifičností. Je dokonce od začátku počítáno s tím, že při rozvodnění bude z velké části zatopen vodou. Právě proto jsou zde umístěny jen takové prvky a použity takové materiály, které rozvodněná Ohře nezničí ani jimi nekontaminuje vodu v řece,“ obhajoval tehdy Meandr Ohře i on. |