PŘEDVOLEBNÍ UTKÁNÍ - Jak by vedli kraj po volbách hejtman Josef Pavel a senátor Jan Horník?

Oba jsou pravicoví politici, ale jejich vize, jak by nová zdejší „vláda“ měla řídit Karlovarský kraj, se velmi liší. Lídr Občanské demokratické strany a hejtman Josef Pavel proti jedničce na kandidátce strany Alternativa pro Karlovarský kraj Janu Horníkovi. Střetli se v předvolebním duelu, který uspořádala mfDNES.

* Budete si dnes vykat nebo tykat? U vás dvou nikdy člověk neví, když se začnete hádat.
Pavel: Tykat. Není žádné tajemství, že se léta známe.

* Pane hejtmane, proč by měla ODS vést Karlovarský kraj další čtyři roky?
Pavel: Má za sebou osmileté období, kdy kraj spravovala. Myslím, že ho vede dobře a také by ho dobře vedla i dál. Má určitě nejkvalitnější lidi na kandidátce. Často jde o starosty, kteří za sebou mají velký kus práce, a jsou to čitelní lidé. Máme představu a koncepci, jak kraj dál rozvíjet. U těchto koncepcí jsme byli od samého začátku a jsme pod nimi podepsaní. Ať je to v oblasti školství, dopravy, nebo tolik diskutovaného zdravotnictví. To nejsou jen výkřiky, proklamace nebo hesla, ale konkrétní věci.

* Pane senátore, proč by měla vláda ODS skončit?
Horník: Je zapotřebí, aby nastala změna. Příští rok uplyne dvacet let od sametové revoluce a mám dojem, že změnu potřebuje celá společnost. Trochu mě mrzí, že v obou volebních obdobích existovala možnost vytvořit v kraji středopravicovou čitelnou vládu a nepodařilo se to. Vznikla koalice ODS-ČSSD. Sociální demokraté byli velmi slabým koaličním partnerem a ochotně přistupovali na věci, které odporovaly jejich politice. Občanským demokratům se to hodilo. Tento kočkopes by po osmi letech mohl skončit. Kdyby v minulosti existovala středopravá koalice, možná by se podařilo ovlivnit Občanskou demokratickou stranu, aby třeba nedošlo k problémům ve zdravotnictví. Je zapotřebí nalít nového života do žil kraje a opustit zkostnatělé názory, ve kterých se ODS zakonzervovala. I samotné ODS by to prospělo.

* Je ODS v kraji stranou jednoho muže, jak naznačuje pan Horník?
Pavel: Určitě ne. ODS změnila podstatnou část své kandidátky. Přicházíme s novými lidmi a nápady.

* Ti, kteří se neosvědčili, už na kandidátce nejsou?
Pavel: Ne, ne. Nechci úplně říci, že se neosvědčili. Z nějakých důvodů tam nejsou. Kdyby mělo platit, že po určité periodě to chce novou krev, tak na Božím Daru je dnes třetí starosta. To, že je ODS vládní stranou, umožňuje lépe prosazovat regionální zájmy. To, že je Honza nezávislým senátorem, nemá pro region příliš velký smysl. Nezávislé senátory nikdo nepostrádá.

Horník: Vidím to jinak. V Praze patřím k těm aktivnějším senátorům. Že mě nikdo nepostrádá, je možná Pepova představa. Protože senátorů za ODS je 41 a jsou schopni kohokoliv přehlasovat. Ale zpět ke kraji. ODS převzala rétoriku a styl práce třeba KSČ. Slova o modrých komunistech jsou v mnohém pravdivá. V myšlení, v práci a v tom, jak nakládají se svými politickými oponenty, jak se dívají na podnikatele a neziskové organizace. Společnost je ale barvitější, než krajská koalice představuje. Sám za sebe považuji uplynulých osm let, byť jsem seděl v opozici, za neúspěšné období. Prostě se mi nepodařilo koalici zabrzdit a přivést k rozumu.

Pavel: Ne. Podívej se. ODS v kraji má 850 členů. Vše projednáváme v této sestavě lidí. Alternativa má jen 45 lidí na kandidátce, kteří spolu příliš ani nekomunikují.

Horník: Mnozí zastupitelé za ODS ani nevědí, o čem hlasují. Vědí jen, jak mají hlasovat. My si vše musíme přečíst, a díky tomu nacházíme chyby.

* Téměř všechny statistiky mluví o tom, že kraj zaostává za zbytkem republiky. Znepokojuje vás to?
Pavel: Samozřejmě, ta čísla nejsou pěkná. Ale proč to tak je? Nežijeme v kraji, který by byl dominantně průmyslový. Zbývá oblast služeb, která je hůře finančně ohodnocena. Na jedné straně se pyšníme nádhernými lázněmi, jsme hrdí na přírodní zdroje. Ale to neznamená, že se nestaví průmyslové zóny a nerozvíjí podnikání. Nepochybně je třeba rozvíjet zónu a pracovní příležitosti v Chebu. Pracujeme se Sokolovskou uhelnou na přípravě zóny u Sokolova. Třeba Nejdek se díky firmě Witte najednou stal nejprůmyslovějším městem na Karlovarsku. Ale tím, že tu není tolik pracovních příležitostí, není tu ani tak vysoká poptávka po vysokoškolácích. To mnohdy znamená, že vysokoškoláci odcházejí za prací tam, kde ji dostanou.

Horník: Je mi z toho smutno. Karlovarskému kraji ujel vlak. v posledních osmi letech jsme udělali málo. Krajská politika do těchto věcí může sice nějak zasáhnout, ale ne je stoprocentně ovlivnit. Vesměs zóny staví města. Třeba o zónu v Ostrově nebyl zájem od začátku. Vedení jedné firmy, s nímž jsem mluvil, původně v Ostrově chtělo stavět. Ale takové podmínky a s mnohem lepším dopravním spojením získalo i všude jinde. Obávám se, že o nové průmyslové zóny už nebude zájem, investoři se stěhují do jiných oblastí Evropy, světa. Jako krajští stratégové jsme selhali, postavili jsme se k tomu amatérsky. Je třeba zapnout a přehodnotit systém. Nejít cestou strojírenského průmyslu, ale moderních technologií. V této oblasti jsou lepší výdělky, je zapotřebí lidí s vyšším vzděláním. A začíná to u školství.

Pavel: Žádný vlak nám neujel. My děláme, co můžeme. Důležitá je stavba silnice R6, dramaticky rychle pokračuje. Dnes máme nezaměstnanost 6,4 procenta a kvalifikovaní lidé tu prostě fyzicky nejsou. Tento region zdědil spoustu špatných věcí. Před válkou tu žilo 650 tisíc lidí. K tomuto byly přizpůsobeny silnice, školství, zdravotnictví. Dnes jich tu žije polovina. Jsme novým krajem bez kořenů, bez tradice, bez institucí. To je obrovská nevýhoda a nedá se to mávnutím proutku dohnat.

* Pojďme ke školství. V kraji stále chybí veřejná vysoká škola.
Pavel: Ano, historicky tu chybí univerzitní prostředí. Privátní vysoká škola v Karlových Varech má ale v tomto roce 1680 studentů. Dnes na území kraje působí osm poboček vysokých škol.

* Většina z nich je soukromých a často nabízejí hlavně dálkové studium.
Pavel: Dostat státní vysokou školu do kraje je velký problém. Zkoušeli jsme to na různých úrovních. Ale pojďme si říct, jestli je o takovou školu zájem. Já se obávám, že ta poptávka není tak silná.

* Důsledkem ale je, že mladí lidé odcházejí na studia ven z kraje, a už nemají důvod se sem vracet.
Pavel: Ne. Důsledkem je to, že absolventi tu pak nenajdou odpovídající práci. Ta tady pro ně prostě není. A neříkejme, že dokážeme najednou zaměstnat třeba osmdesát nebo sto vysokoškoláků ekonomů. Víme, že je tu poptávka po lékařích, po učitelích. Ale vysokou školu kvůli tomu zakládat asi nebudeme. Plzeň je odsud 80 kilometrů, Praha jen 120. Třeba můj syn je advokátem a pracuje v Praze, kde jsou atraktivnější příležitosti. Prostě se tak rozhodl a co s tím mám dělat. Firmy v kraji nemají lidi.

* Pane Horníku, jaký je váš názor na školství v kraji?
Horník: Kraj je tak malý, že si neumím představit, že se podaří dostat sem vysokou školu se vším všudy. Neumím si představit, že v tom samém panelákovém městě, kde člověk vyrůstá, by měl studovat ještě vysokou školu.

* Co byste změnil?
Horník: Šel bych cestou kvality a ne kvantity. Pan Řezníček (ODS, krajský radní pro školství) řekl, že se mu někde v Holandsku líbila škola, která měla dvacet tisíc studentů. To je hrůza, která mi připomíná jeho výlet do Číny. Nelze změny dělat tak, že školám nadiktuju jednotné logo. To jsou přehmaty, které asi vznikají z leknutí, aby někdo dokázal, že pracuje a že něco vymýšlí. Podle mého bychom měli studentům nabízet kvalitní vzdělání, specializaci pro zvlášť nadané děti. A propojení školy s praxí. Spolupráci škol s podnikateli. Nabízet studentům zajímavá stipendia, pracovat s nimi.

* Pojďme ke zdravotnictví. Krajská nemocnice je na tom bídně, má dluhy, chybí jí personál, je tu podezření z tunelování. Jaký je váš recept na změnu?
Horník: Chyba se stala, když po krátkém období dvou let se přešlo k vytvoření nemocnice jako velké akciové společnosti. Nebylo dostatečně zmapováno, jak fungují nemocnice v Chebu, Sokolově, v Karlových Varech. Vnitřní dluh v nemocnicích - co se týče stavební úrovně a vybavení je obrovský. Zatížili jsme varskou nemocnici dluhy zbylých dvou.

* Co tedy navrhujete?
Horník: Abychom vrátili zpět systém tří jednotlivých nemocnic. Jedině ten ukáže, která je schopná léčit. Navrhoval bych ponechat dobré manažery. Dozvěděl jsem se ale, že pokud po volbách bude dál vládnout koalice ODS-ČSSD, tak je připraveno odvolání pana Fojtíka, který dluh nemocnice velmi snížil. To je řízeno z Prahy, a tady byl nastartován model směřující k privatizaci.

Pavel: Ježíši.

Horník: Mám informace, že jsi byl s paní Procházkovou (šéfka sokolovské nemocnice) v Imperialu a že se mluvilo o privatizaci nemocnice v Sokolově.

Pavel: To je nesmysl. Nemluv o tom, když nemáš žádné argumenty.

Horník: Vždy, když jsem na krajském zastupitelstvu upozorňoval na něco, tak jsi tvrdil, že jsem se zbláznil. A najednou děláte, že jste překvapeni, protože audit prokázal, že nastalo to, na co jsem upozorňoval.

Pavel: A co nastalo?

Horník: Průšvihy s předraženými léky, službami. Na to jsme upozorňovali. Největší vinu nese krajský radní pro zdravotnictví Mutinský a náměstek pro ekonomiku Červenka.

* Ale krajská nemocnice existuje dva roky a efekt není vidět.
Horník: Slibovali jste levnější nákupy léků. Ale cena stoupla o čtyřicet procent. Je to v auditu.

Pavel: Věděli jsme, že chebská nemocnice na tom byla finančně vždycky nejhůř. Ozývaly se z Karlových Varů hlasy: Neslučujte nemocnice, udělejte z té karlovarské krajskou a ostatní dvě zprivatizujte. Já to odmítl, protože nejsem hejtmanem Karlových Varů, ale celého regionu. Nemocnice jako jedna firma je nejvýhodnější a musí se dostavit synergické úsporné efekty. Už se dostavují. Z avizovaných 80 milionů ztráty pro letošní rok bude ztráta o 30 milionů nižší a ani to nemusí být konečné číslo. Dohodli jsme se, že v nemocnicích zůstanou základní obory. Že v Karlových Varech vznikne pavilon urgentní medicíny, vznikne traumacentrum. To bude vlajková loď krajského zdravotnictví. To, že jsme se dostali do finanční ztráty, je věcí managementu. Já nevím, jak to manažeři dělají, já u těch různých výběrových řízení nejsem.

* Mluvil jste o ztrátě. K ní ale musíte přičíst loňský propad 120 milionů korun, který není vyřešen. Pomůže kraj nemocnici, jak žádají manažeři?
Pavel: To je samozřejmě řešitelné. Finanční situace není to, co by lámalo vaz krajskému zdravotnictví. Chceme donutit management, aby se hospodaření zlepšilo. A zdá se, že nastavené instrumenty přinášejí ovoce. Problémy, o kterých se tu bavíme, se ale nedotýkají pacientů. Když ovšem těch potíží nezneužívají někteří lékaři. Směr je dobrý.

Horník: Dovedu si představit, že by mohla vyrůst nová krajská nemocnice na zelené louce někde u silnice R6. Ty jsi byl ale, Pepo, členem dozorčí rady nemocnice. Měl jsi dohlížet a měl jsi i výkonné pravomoci řídit nemocnici. Když to letos dobře dopadne, bude nemocnice celkem v dluhu 172 milionů a zálohují ji dodavatelé. My nebo naši nástupci v krajském zastupitelstvu budou muset udělat co nejdříve nějaký razantní krok. Ale to se nedá řešit silovým politickým hlasováním v zastupitelstvu.

Pavel: O tom se můžeme v budoucnosti bavit. Horník: Jaká může být s vámi budoucnost, když minulost je černá.