Akce bohatě dotovaná evropskými fondy, ovšem i městem Karlovy Vary, má zviditelnit lázeňská města v různých koutech Evropy. Obestírají ho však nejasnosti a rozpaky ohledně účelu vynaložených peněz i jeho samotné prezentace.

Vzájemným napadáním a obviňováním skončilo včera první podrobné představení projektu Thermae Europae, v němž Karlovy Vary hrají roli šéfa projektu. Do ostrého sporu se dostala bývalá manažerka projektu Monika Makkiehová a jeho hlavní koordinátor Alberto D´Alessandro. V podstatě si vyčítali, kdo může za zpoždění jednotlivých etap, které D´Alessandro i přiznal.

Tříletý projekt začal v roce 2006 a kromě několika konkrétních výstupů například v podobě knihy o evropském lázeňství, má v první řadě propagovat Karlovy Vary a další zúčastněná města.

Je to tunel?

„Schůzka, která měla vést k objasnění a nastavení nějakého reálného obrazu projektu, mě jen utvrdila v tom, že se jedná o tunel. Kdyby byl jen za evropské peníze, tak je mi jedno, kdo se na takové akci napakuje, ale nevidím jediný důvod, proč se na tom má svými penězi podílet město,“ rozčiloval se opoziční zastupitel Petr Kulhánek.

„Peníze přece vynakládám za to, abych dosáhl nějakého výsledku. Na schůzce jsem se nedozvěděl jediný konkrétní výstup, nic, co se dosud v projektu udělalo. Nepočítámli za výstup informaci o tom, že někde bylo nějaké zasedání a nedozvím se, co se tam projednalo a dojednalo,“ uvedl dále.

Mávání fakturami Projekt Thermae Europae je financován za podpory Programu Culture 2000 z evropských fondů. Na spolufinancování se podílejí další města, která jsou účastníky projektu - švédský Varberg, italské Acqui Terme, slovenské Piešťany a bulharský Velingrad. Městům Karlovy Vary přerozdělují evropské peníze. Koordinaci veškerých aktivit spojených s projektem má na starost belgická společnost Eurotec Consulting. To je společnost Alberta D´Alessandra.

Podezření, že s projektem není vše v pořádku, se dostalo na veřejnost při posledním jednání zasedání zastupitelstva, kdy bývalá manažerka Makkiehová upozornila na proplacené faktury společnost Laverna Romana, které ovšem ona nepodepsala. Faktury se týkaly prací na propagační brožuře projektu a prací na webových stránkách projektu. Dohromady za 800 tisíc korun. Podle Makkiehové měla být na práce za takové ceny vypsána výběrová řízení.

Laverna Romana má s magistrátem mandátní smlouvu na veškeré aktivity, které s projektem Thermae Europea souvisí. Vedení magistrátu slíbilo, že nechá vše prověřit. Nakonec řešení nalezlo - nechalo vypracovat novou mandátní smlouvu.

„Ve staré mandátní smlouvě byly zjištěny některé výkladové a aplikační problémy, proto smlouva nová, kde rozsah specifikací pro Lavernu Romanu je zcela jasný,“ sdělil právník města Tomáš Vodenka.

Cíl projektu? Hlavně zasedat

Šéf Laverny Tomáš Nešpor stál svým způsobem u zrodu celého projektu. „Do Karlových Varů jsem se dostal díky Tomáši Nešporovi. Setkali jsme se a poprosil mne, zda by pro Karlovy Vary byla možnost prezentovat lázeňství a kulturu na bázi Evropské unie. Připravil jsem tedy projekt Thermae Europea a prezentoval ho v Bruselu,“ uvedl D´Alessandro. K významu podobných projektů doslova řekl: „Výsledkem kulturních programů a projektů jsou výměny zkušeností v rámci Evropy. Nezbytná je síť partnerů a spousta mítinků a konferencí v celé Evropě. Proto, že politika Bruselu chce v podstatě zesílit pojem „Jsme občané Evropy“. Všechny evropské programy, vyjma strukturálních fondů, vychází z principů zasedání, mítinků, konferencí a vyměňování si zkušeností.“

Špatný pohled na věc

Především částka 800 tisíc korun za 2000 propagačních brožur a webové stránky www.thermaeeuropae.eu připadá mnohým „nestandardní“ a zavdal příčinu k podezřením na „tunelování“. „Brožura tak vychází na přibližně 170 korun za kus. Přitom je podle odborníků v produkční ceně asi 20 korun za kus. Náklady na vytvoření webových stránek odhadují odborníci přibližně na 200 tisíc korun. Znovu zdůrazňuji, že pokud by vše bylo placeno jen z evropských peněz, je mi to jedno. Ale podíl města na spolufinancování všech aktivit souvisejících s projektem Thermae Europea činí čtyřicet procent. A to už mi jedno není,“ řekl Kulhánek.

K vytvoření brožury se přihlásil sám D´Alessandro. Vysvětlil, že její výrobu zadal společnostem, s kterými pracoval již v minulosti a je s nimi nanejvýš spokojen. I z toho důvodu se propagační brožura, spíše skládanka, vydaná v pěti jazycích, tiskla v Miláně. „Jako technický koordinátor za to na sebe beru plnou odpovědnost. Nejde jen o vlastní brožuru, ale je s tím spojená řada dalších činností. V podstatě jsme na výrobě brožury ještě ušetřili,“ prohlásil.

Dále přítomné poučil, že pokud se zajímají o ceny za odvedené služby, ptají se špatně. „Celý projekt se vede legálně přesně podle předpisů a standardů Evropské komise. Tento projekt by mohl být příkladem, jak může Česká republika pracovat v rámci Evropské unie,“ dodal D´Alessandro.

Obviňování a nejasnosti

Vzájemné obviňování Makkiehové a D´Alessandra v závěru schůzky už jen potvrdilo řadu nejasností, které projekt, či lépe jeho naplňování, provází. Makkiehová obvinila D´Alessandra, že je pro něj projekt - v podstatě - výhodným kšeftem, D´Alessandro zase obvinil Makkiehovou, že z projektu vycouvala a nebylo možné ji sehnat. Makkiehová kontrovala tím, že když začala poukazovat na finanční toky, nechal ji D´Alessandro vyměnit. Vše vyvrcholilo tím, že hlavní koordinátor obvinil bývalou manažerku, že nesrovnalosti ohledně fakturování udala na policii. „Já jsem nic neoznámila, mě si jen policie předvolala na výslech. Zjistěte si, kdo to na policii oznámil. Já jsem to nebyla,“ zopakovala Makkiehová.