Magistrát města K. Vary
Zastupitelstvo města
Rada města
Obsazení výborů zast.
Obsazení komisí řády
Pracovní Skupina
Když přijela policie, stál na nohou s odřeným čelem. Dvě policejní hlídky, jedna státní a druhá městská, z toho na místě nepoznaly, že se mělo jednat o pokus vraždy. Neviděli žádné vražedné předměty. Slyšely, jak ten informátor říká, že je z ÚOOZ, že si nepřeje nic vyšetřovat a že jen uklouzl a rozbil si čelo. Protože byl cukrovkář, opilý, motal se a neměl jasno, odvezla ho přivolaná sanitka do nemocnice. Nikoho z přítomných policistů nenapadlo po takovéto vcelku běžné potyčce činit zajištění místa činu a svědků.
Březina se v nemocnici vyležel, a po čtyřdenním pozorování byl propuštěn domů. Pátý den si skočil zacvičit do fitka. Z rutinních následností regresu a z podání trestního oznámení Březinovy sestry byla snaha vyslechnout pana Březinu jako poškozeného. Policistům z Jáchymova a následně i z Ostrova ale zprvu opakoval své uklouznutí, později přidal neznámé pachatele. Avšak na následná předvolání k sepsání protokolu do března nereagoval.
Nicméně po 5 měsících byli tři Romové zatčeni, z toho jeden policista, pan M. Barkóci. Po zmíněné mediální kampani stanuli na základě konstrukce obžaloby ÚOOZ a jejich informátora pana Březiny před soudem. Všichni obžalovaní byli odsouzeni a dostali po čtyřech letech vězení. Ostrovská i širší veřejnost si podle názorů žalobce a soudce oddychla. Celá rodina pana Barkóciho se sesypala. Lidé v okolí byli v rozpacích. V naprosté beznaději přišli Barkóciovi do kanceláře senátora Jana Horníka.
Po seznámení s okolnostmi procesu jsem na krajském zastupitelstvu veřejně požádal Výbor pro národnostní menšiny, aby se případem zabýval. To bylo ještě před odvolacím soudem! Zopakoval jsem tento apel i na následujícím zastupitelstvu. Bohužel, koaliční samospráva zde zůstala hluchá a slepá, stejně jako soudci odvolacího soudu, kteří se spisem prolistovávali jakoby ho viděli poprvé až v soudní síni.
Pan Barkóci nastoupil do vězení symbolicky 27. října, v předvečer hrdého státního svátku. Nastoupil, protože má respekt k zákonu, ale ví, že informátor Březina, který po tomto monstr procesu získal institut ochrany svědka a byla mu změněna identita, učinil nepravdivé udání, které mu pomohl zosnovat ÚOOZ. Ví, že všichni svědci poskytnuli pravdivé výpovědi, které ale paradoxně
usvědčovaly nikoliv jeho, ale pana Březinu, ze lží. Dnes už také ví, že
pan Březina je agresivní opilec a feťák, s pochybnou povahou, závislý na
antidepresivech. Ví, že Březina ve vlastní nezvládnuté chorobné žárlivosti umocněné alkoholem napadnul pana Horvátha. Měsíc předtím
s nožem v ruce a ten večer, před půlnocí 2.12.2007 v M klubu pěstmi a nad ránem
se za ním vydal znovu, k jeho domovu, s výhružkou, že jde na jeho ženu a dítě.
Ví, že sám panu Březinovi nikdy nijak nevyhrožoval a nevydíral. Ví, že ani v
mediálně zveličovaných telefonních odposleších se nenašel žádný důkaz. Neví však,
proč ho zadrželi po 5 měsících. Neví, proč soudce odmítnul důkazy a podepsal se
pod
Březinovu nedůvěryhodnou obžalobu. Neví, proč byl bez důkazů odsouzen a
uvězněn. Nevíme to ani my, přestože jsme se věnovali tomuto případu desítky
hodin, nastudovali stovky listin soudního spisu a výslechů, včetně záznamů
odposlechů. Konzultovali s několika právníky, policejními důstojníky různých
složek, s lidmi v Jáchymově i v Ostrově. Zúčastnili jsme se odvolacího jednání
u Vrchního soudu v Praze. Na tomto základě pokládáme proces „rasového lynče s
krytím romského policisty“ za nebezpečnou policejní a justiční konstrukci a snažíme
se všemi legitimními cestami dosáhnout znovuotevření tohoto případu před
nezávislým a spravedlivým soudem. Jedním z nich je také veřejná petice, jejíž
formulář je ke stažení na www.radnicnilisty.cz
a k podpisu je v kanceláři v Bulharské
31 v K.Varech. Na tomto webu jsou také zavěšeny TV zpravodajství z pořadu
Reportéři a zpravodajství Kabel Ostrov.
Jiří Kotek,
kancelář senátora Jana Horníka