red.poznámka ARL: Je tady vítězné harašení ODS a ČSSD nad dostavbou průtahu. Mozky politiků nepřipustili odlišné názory a proto likvidovaly i jejich autory, stejně jako za staré totality! Průtah se tak mohl stát realizovanou profesionální chybou politických trpaslíků, která rozřízla naše město!  

Karlovy Vary v místech průtahu před 70 lety

V dobách největší slávy Karlových Varů postupoval rozvoj a výstavba města postupně stále dál směrem z údolí Teplé do mnohem prostornějšího údolí řeky Ohře. Centrum města plynule  navazovalo na severní straně Chebského mostu. V místě dnešní mimoúrovňové křižovatky před druhou budovou magistrátu stály několikapatrové domy, mezi nimi například krásný hotel Weber, v kterém byl také taneční sál a kino. Ulice Sokolovská se v té době jmenovala Hauptstrasse a byla plynulým pokračováním nynější severní části třídy TGM (tehdy rovněž Hauptstrasse). Původně samostatná část Rybáře (Fischern) byla v té době již součástí lázeňského města a přebrala také jeho lázeňský charakter. V Rybářích bylo mnoho parků, restaurací, míst pro odpočinek, relaxaci a sport. Například na Dolní kamenné v místě dnešního průtahu a Hypernovy byla plocha pro cirkusy (Zirkusplatz), vedle dnešní čerpací stanice pohonných hmot bylo fotbalové hřiště klubu Sparta, u pivovaru byl rozsáhlý park, za ním další fotbalové hřiště. Na břehu Ohře byla plovárna a škola plavání (Schwimmschule), na Ohři se půjčovaly lodičky a od jezu směrem dále do Tuhnic jste se mohli projet malou výletní lodí. Dále v Rybářích u Rolavy stál krásně zdobený Japonský porcelánový pavilon. Zkrátka celý tento prostor býval velmi příjemný pro pobyt jak lázeňských hostů tak stálých obyvatel města.

A dnes?

Uplynulo 70 let a v Karlových Varech probíhají oslavy dokončení stavby zcela opačného charakteru. Je dokončována stavba koncepčně navržená v dobách hluboké totality, kdy se ještě dopravní inženýři východního bloku domnívali, že čím rychleji vozidla projíždějí, tím větší je kapacita komunikace. Této mylné představě bohužel odpovídá i dostavba zbývající části průtahu. Okamžikem zprovoznění druhé poloviny dostavby průtahu se nám tedy naskytne příležitost na vlastní zdraví okusit v plné síle negativní dopady automobilové dopravy, tak jako si jich již roky užívají například v nedalekém Chomutově. I Karlovy Vary jsou tak odsouzeny k potvrzení tisíckrát ověřené pravdy, že kde burácí kamiony, tam se špatně bydlí. Stavba rychlostní silnice středem města je navíc v naprostém protikladu s jeho lázeňskou funkcí. Zastánci mimoúrovňové podoby průtahu naprosto nepochopili génia loci města, mohutná stavba svým celkovým zprovozněním definitivně zatlačí zbývající lázeňskou část Karlových Varů zpět do úzkého údolí řeky Teplé a trvale znemožní potřebné rozšíření centra města a rozvoj lázeňství. 

Co nás čeká

Intenzity dopravy a počet automobilů budou stále narůstat. Nejrychleji podle posledního celostátního sčítání roste právě kamionová doprava na dálnicích a rychlostních silnicích (mezi roky 2000 a 2005 narostla dokonce dvojnásobně). Úplné zprovoznění průtahu pomůže přilákat další kamiony do centra našeho města, které budou stále více zatěžovat okolí hlukem, prachem a exhalacemi. Aby toho nebylo dost – díky otevření hraničních přechodů počátkem roku 2008 a s postupnou dostavbou rychlostní silnice R6 se na průtah bude přesouvat další doprava z ostatních tranzitních tras, například z dnešní dálnice D5. Nárůsty dopravy na karlovarském průtahu lze tedy očekávat ještě vyšší než budou průměrné republikové nárůsty. Namísto revitalizace údolí Ohře – namísto výstavby domů pro bydlení a služby - s obchody, kavárnami a hospůdkami, namísto rozšíření parků, sportovišť a ploch pro odpočinek, budeme tedy v samotném centru města sledovat nanejvýš další výstavbu parkovišť, benzínových pump, autobazarů, pneuservisů a autoopraven, které jsou pro okolí dálnic tak typické.

Ekonomické hledisko – méně je někdy více

Zastánci dostavby často argumentují ekonomickým důvody. Rychlý a pohodlný průjezd je prý nutný pro ekonomický rozvoj. Jak je to tedy s návratností stavby a jejími skutečnými náklady? Je opravdu správné v městském prostředí preferovat rychlost průjezdu? Přinesou ušetřené minuty prosperitu nebo převáží negativní vlivy automobilové dopravy?Před zahájením výstavby se státní úředníci snažili získat prostředky na dostavbu průtahu z Evropské investiční banky. Ta však úvěr podmínila posouzením návratnosti stavby. Na toto posouzení má EIB vlastní metodiku (tzv.HDM4). Tato metoda je velmi zjednodušená - porovná stavební náklady s úsporami času a pohonných hmot, které zprůjezdnění přinese, zcela ovšem zanedbává veškeré vedlejší vlivy stavby, jako jsou vlivy na životní prostředí, znehodnocení pozemků, poškození zdraví obyvatel atd. Jiné metody posouzení přitom preferují právě tato ostatní kritéria.Karlovarský průtah posouzený metodou HDM4 tehdy těsně vyhověl, jenže – stavební náklady se v té době odhadovaly na 2,7 miliardy Kč. V následujícím výběrovém řízení na dodavatele stavby však byla nejnižší nabídka 4 miliardy Kč. Evropská investiční banka nakonec prostředky neposkytla, našel se však jiný hlupák – český stát. Soukromník by se možná zamyslel zda není stavba příliš nákladná, zda by nebylo možné dokončit průtah jako běžnou úrovňovou komunikaci a provést pouze rekonstrukci nejvíce problematických křižovatek, tak aby doprava projížděla plynule, ale pomalu, tak aby byly minimalizovány jak náklady stavby, tak negativní vlivy na okolí. Ne, státní peníze bylo třeba utratit a Karlovy Vary co nejvíce zamořit! Investice do devastace.Z ekonomického hlediska je tedy stavba ztrátová, investované miliardy nejenže nepřinesou odpovídající úspory času a pohonných hmot, ale ještě způsobí řadu vedlejších nákladů - v podobě znečištění, poškození zdraví, znehodnocení lázeňského charakteru města atd.Přitom jen snížení hodnoty nemovitostí v Karlových Varech vlivem negativ průtahu lze odhadovat v řádu stovek milionů Kč. Každý byt i každý čtvereční metr, který je zatížen hlukem a znečištěn prachem a exhalacemi, má nyní mnohem nižší hodnotu. Stejně tak domy v jejichž okolí chybí parky a místa pro relaxaci. Cena nemovitosti je nerozlučně spjata se stavem okolí a dopravním řešením. Ve městě přetnutém dálnicí je člověk nucen používat auto, zatímco město s parky a cyklistickými stezkami vybízí k procházce či cestě na kole. Nejdražší nemovitosti jsou na pěších zónách, nejlevnější u dálnic. Rozdíly v cenách jsou obrovské. Město plné zeleně a pěších zón má však nejen bohaté, ale především spokojené obyvatele.Stavba multifunkční haly je v podstatě také dalším vedlejším nákladem mimoúrovňového průtahu. Hokejistům se nelze divit že nechtějí trénovat vedle dálnice a jsou nadšeni z nového umístění haly nedaleko lesa, mimo hluk a zápach z kamionové dopravy.

Jak dál

Recept pro nemocné Karlovy Vary na návrat do světové lázeňské elity spočívá v citlivých investicích a především poučení se z historie. Prosperita lázní v minulosti byla založena na spolupráci s těmi nejlepšími architekty a urbanisty, naopak úpadek v dobách totality, či dnešní negativa jako je úbytek obyvatel jsou způsobeny nerozvážnými zásahy do urbanismu a architektury města (Thermal, Vřídelní kolonáda J.A.Gagarina, průtah rychlostní silnice R6 i aktuálně sice vhodně umístěná ale ekonomicky iracionální stavba multifunkční haly). Všechny tyto stavby přitom spojuje jedna skutečnost - jsou placeny z našich daní.Je pouze otázkou času, kdy většina obyvatel města pochopí, že lázně u dálnice nemají perspektivu a zvolí si politiky, kteří opět upřednostní lázeňskou funkci města a nejprve zpomalí a pak zcela vyženou kamiony mimo město. Aby se však podařilo dostat kamiony na jakýkoli silniční obchvat, bude nutná z dnešního pohledu někomu možná obtížně představitelná alespoň částečná demolice právě dokončené novostavby. Příklady demolic staveb podobných karlovarskému průtahu a dostavby zdevastovaných center měst jsou v současnosti běžnou záležitostí například v bývalé NDR. Tamní ekonomové totiž dokáží spočítat, že zpomalení dopravy navýší hodnotu okolních nemovitostí a uvolněné pozemky budou velmi dobře prodejné. Ještě absurdnější na dostavbě průtahu však je skutečnost, že za přibližně stejné finanční prostředky (4 miliardy Kč) bylo možné realizovat funkční obchvat města byť v dočasně polovičním dvoupruhovém profilu.Zprovoznění průtahu lze brát však také pozitivně - jako zamyšlení a výzvu. Nemůže náhodou dopravní situace, provoz kamionů a vzhled centra souviset s úbytkem obyvatel ve městě, s nízkými platy, nedostatečným nárůstem zahraničních turistů atd.? Revitalizace údolí Ohře a odklonění dopravy na obchvat se výhledově může stát zajímavým volebním tématem, ten kdo si dokáže včas negativa průtahu přiznat a pochopí neslučitelnost této stavby s lázeňskou funkcí města, s kvalitou bydlení a života obecně, ten může být pozdější vítěz. I v nedalekém Chomutově už vyrostly na obou stranách průtahu okružní křižovatky a tamní radní se i dalšími opatřeními snaží zpomalovat projíždějící dopravu a vyvést tranzit z města. Karlovy Vary nevyhnutelně čeká stejná cesta, nejprve si ale musí všechna negativa automobilové dopravy zažít na vlastní kůži.¨

24.10.2007  Ota Řezanka


   PRO PRŮTAH :
·       zprůjezdnění trasy (úspora času a pohonných hmot)

  
   PROTI PRŮTAHU:
·       vysoké hodnoty hluku
·       vysoké hodnoty prachu
·       vysoké riziko vážné nehody a zablokování průtahu a kolapsu dopravy na okolních komunikacích
·       vysoké náklady stavby
·       znemožnění výstavby obchvatu
·       znehodnocení nemovitostí, zábor pozemků
·       negativní vliv na zdravotní stav obyvatel
·       narušení lázeňské funkce města
·       bariérový efekt
·       související nevhodná výstavba
·       navedení tranzitní dopravy do města, zatížení ostatních komunikací a křižovatek tranzitní dopravou
·       vysoké provozní náklady stavby (nákladná správa a údržba)
·       negativní dopad na ekosystém (mizení některých druhů zvířat apod.)