Rotava – Když minulý týden v sobotu prošli Rotavou stoupenci a příznivci Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), mnozí lidé doslova zůstali stát zkoprnělí. K davu se totiž přidali i pozvaní členové Národně demokratické strany Německa (NPD). Pro některé obyvatele Rotavy to byl ale naopak popud, aby vzrušeně tleskali a mávali německým účastníkům demonstrace. "Kvůli policejním kontrolám akce začala se zpožděním až po čtrnácté hodině, kdy dorazily poslední autobusy s německými nacionalisty z NPD, kteří opět dokázali, že máme jejich plnou podporu, a kteří mají na oplátku tu naši. Vzájemná spolupráce, která vznikla smlouvou mezi českými a německými nacionalisty z DSSS a NPD, přináší své ovoce," píše se na internetových stránkách DSSS. Podle jejich tajemníka pro Karlovarský kraj Tomáše Vejvody se prý lidé bojí v Rotavě žít. "Došlo tady k napadení, tudíž je to velmi aktuální," vysvětlil důvod demonstrace Vejvoda. 
Redakce Sokolovského deníku se k ožehavému tématu vrátila a položila odborníkům na lidská práva, historikům či vybraným radnicím (odpověděly pouze Kraslice) otázku: K českým radikálům se v Rotavě přidali také němečtí. Vidíte v tom nějaké nebezpečí? Zvlášť když se pochod uskutečnil v příhraničí? 

Monika Šimůnková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva 

Myslím, že bylo jen otázkou času, kdy si extremisté z obou stran hranice podají ruce. Je to ovšem velmi podivné spojenectví. Čeští radikálové mluví o našich národních zájmech a jejich obraně a zároveň se neváhají spojit s pohrobky nacistů, za kterými stojí Lidice, Ležáky a plány na poněmčení Čech a Moravy. Právě proto si nemyslím, že by to znamenalo nějaké zásadní nebezpečí. Silně pochybuji, že by zrovna lidé v pohraničí chtěli fandit německým neonacistům, kteří jsou jedna ruka s radikálními kruhy sudetských Němců. Věřím, že občané, jejichž obavy z kriminality a dalších jevů spojených s existencí sociálně vyloučených lokalit chápu, dovedou své názory a obavy prezentovat kultivovanou formou. Bez toho, aby se spoléhali na podporu neonacistických bojůvek z Německa. 

Zdeněk Brantl, starosta města Kraslice 

Vývoj celospolečenské situace a sílící rasové projevy jsou v současné době velmi znepokojující a jsou výsledkem dlouhodobé "apatie" k přijímání důslednějších opatření. Současná situace je natolik vážná, že fakt, že se k českým radikálům připojili extremisté z Německa, ji nedokáže ještě více zhoršit. Důvody k tomu můžeme hledat v postoji zemských vlád k projevům extremismu. Ty jsou potlačovány v samém zárodku a nejsou možné demonstrace síly extremistů tak jako u nás. Proto řada německých radikálů využila příležitosti ukázat svou sílu po boku svých českých "kolegů". A náš postoj (tím myslím český) je víceméně proti takovým projevům extremismu bezzubý a shovívavý. 

Jan Šubert, mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) 

Zpravodajská služba ze samé podstaty své role nemůže veřejně říkat, kterými konkrétními aktivitami se v rámci své působnosti zabývá, nepřísluší jí veřejně vyslovovat své názory a postoje k té či oné konkrétní události. Pokud bychom to udělali, torpedujeme naši práci. Konkrétní poznatky a zjištění sdělujeme výhradně našim adresátům a totéž platí o varování a upozornění na různá rizika a nebezpečí. Nicméně - mohu ujistit, že pokud se někde objeví aktivity, které by mohly ohrozit ústavní pořádek, demokracii, fungování a bezpečnost našeho státu, neujdou naší pozornosti. DSSS se snaží se vytvářet a udržet dominantní pozici na české pravicově extremistické scéně. Snaží se vyhnout konfliktním projevům a její vedení dbá na to, aby strana nebyla na veřejnosti spojována s neonacisty. 

Josef Brtek, regionální historik 

Zmezinárodnění extremismu je velmi znepokojivé. Zapomínáme, že před 2. světovou válkou se početní stoupenci německého nacismu a italského fašismu objevili i jinde v Evropě, od některých Britů, Maďarů, Rumunů, Chorvatů po část Čechů, Rakušanů, Francouzů, Dánů, Nizozemců atd. Velká hospodářská krize tehdy zruinovala milióny lidí a vyostřila sociální protiklady v každé společnosti. Volání po vládě silné ruky znělo jako odpověď zbídačených a sociálně frustrovaných na neschopnost kapitalismu zajistit jim důstojné životní podmínky, na neochotu bohatých přistoupit na sociální solidaritu. Část lidí začala spatřovat východisko v příklonu ke komunismu, část k nacismu a fašismu. Tehdy s extremismem a totalitou nebyla historická zkušenost, ale dnes, po děsivé apokalypse oné války, stojící 50 miliónů mrtvých? 

Michael Rund, ředitel sokolovského muzea 

V účasti Němců v průvodu v Rotavě bych neviděl žádnou souvislost s tím, že zde do roku 1945 bydlelo německé obyvatelstvo. 

Jiří Kotek, Karlovarský politik