Významným a důležitým způsobem, jak před listopadem šířit informace a sdělovat názory, byl samizdat. Počet „podomácku na koleně“ vyráběných tiskovin, ponejvíce za použití primitivních kopírek a sítotisku, rostl během 80. let. Největší rozmach samizdatu spadá do let 1988 - 89.

„Pravděpodobně nejstarším západočeským samizdatovým časopisem, vydávaným po roce 1968, byly Karlovarské informační listy. Jejich existenci zmiňuje informační bulletin Charty 77, který vznik prvního čísla klade do 19. března 1979,“ píše v diplomové práci z roku 2004 Nezávislé aktivity a samizdat na Plzeňsku v 80. letech Jana Petrová.
Odvolává se na Infochy (Informace o Chartě), podle kterých musela vyjít nejméně tři čísla tohoto samizdatu. V pražské knihovně Libri Prohibiti však žádné není k dispozici.

Na území dnešního Karlovarského kraje pak vycházely nejméně dva další samizdaty, oba začaly vycházet v roce 1989.
„Byl to občasník Nezávislé skupiny občanů Západočeského kraje s názvem Stres, vycházející v Karlových Varech. Zabýval se více politickou situací v zemi, ekologií, připomínány byly historické souvislosti a události v Československu,“ uvádí Petrová.

Stres vydávala skupina kolem Jindřicha Konečného a Jiřího Fuchse. Do převratu stihla vyjít tři čísla -nulté, první a druhé. Podle neověřených informací se karlovarská StB chystala na zátah proti Stresu.

Skupina lidí soustředěná na Sokolovsku kolem Tomáše Kábrta a sdružení Ananas vydávala samizdat Západočeskej průser. Vyšlo nejméně pět čísel. „Název odvozuje autor časopisu, dle informací uvnitř, od současné situace v západních Čechách, kterou chce šířením svobodných myšlenek měnit. Jednotliví přispěvatelé se většinou netají svým negativním postojem ke společnosti, vedené v duchu socialismu a komunismu,“ stojí v diplomové práci.