Známý český spisovatel odešel do Kanady po potlačení pražského jara 1968, a to na začátku roku 1969. V Torontu spolu se svou manželkou, spisovatelkou a herečkou Zdenou Salivarovou založil o dva roky později nakladatelství Sixty-Eight Publishers, ve kterém vydávali díla autorů, kteří nemohli v komunistickém Československu publikovat.

Náchodský rodák, který patřil k nejznámějším českým spisovatelům v zahraničí, publikoval také řadu vlastních děl, z nichž mezi nejoblíbenější patří román Zbabělci, novela Legenda Emöke, román Tankový prapor, Prima sezóna nebo Příběh inženýra lidských duší.
 

Úmrtí Škvoreckého si všímají slovenská média, německá agentura dpa nebo polské internetové portály. "Josef Škvorecký je pro nás nejméně známý z trojice současných českých spisovatelů (vedle Hrabala a Kundery), díky kterým se nám češství nespojuje jenom s pivem a knedlíky, ale také se skvělou literaturou," napsal polský portál onet.pl.
 

Škvoreckého ocenili zástupci spisovatelské obce i politici. "Zůstává za ním jeho neuvěřitelné dílo spisovatelské i vydavatelské a myslím, že starost, jakou věnoval české literatuře v tuzemsku i v exilu, ocení až příští generace," uvedl písničkář, spisovatel a předseda Českého centra PEN klubu Jiří Dědeček. Premiér Petr Nečas řekl, že se Škvoreckým odchází po Arnoštu Lustigovi, Jiřím Grušovi, Ivanu Jirousovi a Václavu Havlovi během jednoho roku další výrazná osobnost české literatury.
 
 

Josef Škvorecký byl snílek i moudrý skeptik
 

Spisovatel, snílek a zároveň skeptik Josef Škvorecký si nesmrtelnost zajistil již svou románovou prvotinou Zbabělci a již za svého života se zařadil mezi klasiky české literatury. Někdejší exulant, který poslední čtyři dekády strávil hlavně v Kanadě, napsal úctyhodnou řadu próz, několik filmových scénářů, nepočítaně článků, studií či esejů. Dnes Josef Škvorecký v kanadském Torontu zemřel, bylo mu 87 let.
 

K literárnímu dění ale náchodský rodák přispíval nejen jako spisovatel. Byl profesorem americké a moderní anglické literatury na Torontské univerzitě, dlouhá léta vedl kurzy tvůrčího psaní, překládal. Nesmazatelnou stopu pak v české kultuře zanechalo hlavně společné dílo manželů Škvoreckých - torontské nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které vydávalo českou exilovou a samizdatovou literaturu.

Díky úsilí Škvoreckého a jeho manželky Zdeny Salivarové v něm vyšly více než dvě stovky knih doma zakázaných autorů. S potížemi se přitom již od počátku potýkal i Škvorecký-autor. Hned na počátku spisovatelské dráhy jej nastupující totalitní režim v tehdejším Československu přinutil psát do šuplíku, knihy mu vycházely s letitými prodlevami. "Žádná z knih, které jsem napsal jako mladý muž, tehdy nevyšla; až mnohem později," svěřil se.
 

Je to i případ Škvoreckého nejslavnějšího románu Zbabělci. Vznikal po únorovém puči v letech 1948 až 1949, v knihkupectvích se ale objevil až o deset let později. Román, zachycující cynickým pohledem mladého Dannyho Smiřického (alias Škvoreckého) závěr války v provinčním Kostelci (Náchodě), vyvolal přímo negativní kritickou smršť. Recenzenti dílo přirovnávali k červivému ovoci či k prašivému kotěti, po vydání knihy musel Škvorecký odejít z časopisu Světová literatura.Kniha, která se diametrálně lišila od tehdejší produkce, je přitom dnes považována za přelomovou událost v české literatuře a na svěžesti neztratila ani po více než půl století.
 

Nekonečnou inspirací byly Škvoreckému především vlastní prožitky, sny a touhy. "Každý, kdo je hodný jména spisovatel, žije z toho, co zažil do svých 18 let, protože to je život, kdy máte ještě čerstvou duši," řekl před svými osmdesátinami. "Když zestárnete, už to není tak intenzivní, to už skoro všechno člověk zažil. To je aspoň můj případ," dodal.
 

Josef Škvorecký se narodil 27. září 1924 ve východočeském Náchodě ve středostavovské rodině. Ranné okouzlení literaturou, jazzem a dívkami mu vydrželo po celý život. Přežil totální nasazení a po válce vystudoval filozofii a angličtinu na Karlově univerzitě.

Než se stal téměř ve svých třiceti letech redaktorem v nakladatelství, měl za sebou vojenskou službu i krátkou zkušenost pedagoga. O deset let později byl díky Zbabělcům již známým literátem a během 60. let se stal jedním z nejčtenějších českých spisovatelů. V době, kdy se nakrátko uvolnily politické poměry, mu vyšla mimo jiné díla Legenda Emöke (1963), Konec nylonového věku (1968), Hořkej svět (1969) či Lvíče (1969).

V roce 1969 odešel s manželkou do exilu, skončili v kanadském Torontu. Jejich prvním počinem ve vlastním nakladatelství byl Škvoreckého román Tankový prapor (1971). Ke stěžejním dílům se řadí i jeho romány Mirákl (1972) a zejména Příběh inženýra lidských duší (1977). Pro Škvoreckého netypické byly historické romány Scherzo capriccioso (1983) a Nevěsta z Texasu (1993). K autobiografické postavě Dannyho se spisovatel, jenž stále psal česky, vrátil v próze Obyčejné životy (2004).
 

Podle Škvoreckého knih nebo scénářů také vznikla řada filmů. Patří k nim snímky Farářův konec, Flirt se slečnou Stříbrnou, Zločin v šantánu, Tankový prapor, Prima sezona či seriál televizních detektivek Hříchy pro pátera Knoxe.K detektivnímu žánru, do něhož v 60. letech přispěl mimo jiné sérií povídek Smutek poručíka Borůvky, se Škvorecký vrátil i později. V posledních letech v tandemu s manželkou vydali detektivní sérii Setkání v ..., například Setkání v Torontu, s vraždou (2006).