Peklem jáchymovských lágrů a uranových dolů prošly desítky tisíc vězňů, velká část z nich byla zavřena pouze z politických důvodů. Akce Jáchymovské peklo bohužel stále připomíná i to, že ani dvacet let po pádu totalitního režimu se společnost nedokázala vyrovnat s neblahým dědictvím nejčernějších i temně rudých let budování socialismu. Účast komunistů v krajské radě pak působí jako velmi trapný žert.

Komunisté jsou dnes prý už jiní, je třeba rozlišovat dobu. Jistě. Zatímco v 50. letech nechali své názorové odpůrce v lágrech kutat uran, v 80. už je jen zavírali a ničili jim kariéru. Dnes mají plná ústa demokracie -jako vždy, než se dostanou k moci.

V zemi, kde bylo v roce 1989 přes milion členů KSČ, asi nelze čekat, že se slovo komunista stane nadávkou. Laciný antikomunismus ovšem také není na místě. Říká se, že něco jako bývalý komunista neexistuje. Je to nebezpečná hloupost. Mezi bývalými komunisty je řada osobností a slušných lidí, namátkou Jaromír Štětina, Zdeněk Dienstbier. Zkuste se jich zeptat, jestli by komunisty volili dnes. Komunistická ideologie našla právem své místo na smetišti dějin, přesto si ultralevicoví populisté stále najdou dost zklamaných lidí, kteří jim jejich modré z nebe uvěří. Že je vede člověk, který za peníze udával státní bezpečnosti, jim nevadí. Je to do značné míry i chybou ostatních stran. Protože ti, kdo si přejí sociálně spravedlivou a demokratickou společnost, dnes mají možnost vybrat si z lepších - nikoli ideálních nabídek.

Už z úcty k obětem totalitního režimu by ale mělo platit: slušní lidé komunisty nevolí.



O autorovi: Josef Šorfa, vedoucí redakce