Seriály
OPOZIČNÍ GLOSÁŘ
KONTAKT DO REDAKCE:
ZVOLENÁ samospráva
Magistrát města K. Vary
Zastupitelstvo města
Rada města
Obsazení výborů zast.
Obsazení komisí řády
Pracovní Skupina
Magistrát města K. Vary
Zastupitelstvo města
Rada města
Obsazení výborů zast.
Obsazení komisí řády
Pracovní Skupina
ZAJÍMAVÉ ODKAZY:
V listopadu 1989 byly tisíce lidí lidí zvědavé na každé jejich slovo
Datum: 19.11.2009
Sedmička
Konečný Jindřich, Kotek Jiří. Tak by šla za sebou
hesla v pomyslném slovníku Symboly listopadu 89 v Karlových Varech.
Každá revoluce má své vůdce. V Karlových Varech jimi v té listopadové před dvaceti lety a období následujícím byli Jiří Kotek a Jindřich Konečný. Jindra. Takový tvar svého jména vždycky užíval.
Jiří Kotek byl tím, kdo po událostech v Praze svolal na 20. listopadu první shromáždění lidí k hlavní poště. Pro přesnost je třeba dodat, že setkání zorganizoval s Janem Horníkem, dnešním senátorem a starostou Božího Daru. Ten po dvou dnech začal organizovat revoluci v Jáchymově. Jindra Konečný přijel do Varů z Horní Blatné, kde žil, o den nebo dva později.
Kotek s Konečným, oba velmi zdatní rétoři, se stali moderátory mítinků a hlavními osobami v rychle se měnících událostech.
Jiří Kotek vystudoval vysokou zemědělskou školu - s podmínečným vyloučením v prvním ročníku a s tím, že jej za účast na demonstraci před státnicemi vyhodili ze školy. Státnice mu soudruzi povolili udělat po roce. Pak pracoval v Karlových Varech u Technických služeb. Do Prahy jezdil na nepovolené akce, sháněl podpisy pod Několik vět.
"K tomu, že se Jirka stal jedním ze dvou hlavních představitelů listopadových událostí 89 v Karlových Varech a při následném vývoji, přispěly vedle jeho zkušeností a konání, které jej vyprofilovaly jako nekompromisního protirežimního člověka, především i jeho výjimečné organizační schopnosti a vrozená vlastnost neúnavného nasazení v boji proti nespravedlnosti," uvažuje Horník.
"Lidský póvl minulé doby tu zůstal i dnes se svými stereotypy a návyky, které se tak dál přenášejí do společnosti, protože zůstal hojně ve vyšších funkcích systému. Ale jsem pozitivista. Věřím, že více lidí u nás je slušných a poctivých. Když mi něco vadí, mohu se proti tomu svobodně vymezit, mluvit nahlas, publikovat, pozvat lidi na demonstraci," říká Jiří Kotek.
Jindra Konečný - doktor filosofie, básník, disident, politický vězeň, dělník - nástrojař. Tím vším byl Jindra Konečný, který zemřel letos v březnu. Od letošního 17. listopadu jej připomíná pamětní deska na budově vysoké školy na třídě T. G. Masaryka.
Aktivní v politice byl už od roku 1968. "Podvratné" činnosti se věnoval celou dobu až do listopadu 89. V roce 1981 dostal osmnáct měsíců za podvratnou činnost proti republice - spolupráci s nakladatelstvím Svědectví, které v pařížském exilu řídil Pavel Tigrid. Od další činnosti to ale Konečného neodradilo.
"S Jindrou jsem se poprvé setkali při zakládání Klubu angažovaných nestraníků. Od té doby jsme se měli rádi a navzájem se respektovali i přes to, že ne na vše jsme měli zcela shodné názory. Jindra byl ryzí charakter a nebylo možné ho mít nerad. Svým založením a svou podstatou byl člověkem vždy ochotným pomoci, používal selský rozum, byl spravedlivý a hlavně se nebál. O takové lidi je v každé době nouze," říká Vladimír Kulhánek, bývalý senátor a zastupitel.
Po prvních parlamentních volbách se Konečný stal poslancem, později pracoval na ministerstvu zahraničí jako šéf sekce pro německy hovořící země, pobaltské a severské státy. Politiku však po čase opustil a věnoval se každodennímu pomáhání potřebným.
"Jsou lidé velcí a krásní, plní nádherných myšlenek, plní fantazie a schopnosti ty krásné myšlenky uskutečňovat. K takovým patřil Jindra Konečný. A pak jsou lidé malí a nízcí a ve své nemohoucnosti dovedou jenom škodit. Je to vlastně humus společnosti, na němž vyroste všechno to krásné. A proto lidé i o tento humus mají pečovat," říká Josef Havlíček, dlouholetý přítel Jindry Konečného.
Každá revoluce má své vůdce. V Karlových Varech jimi v té listopadové před dvaceti lety a období následujícím byli Jiří Kotek a Jindřich Konečný. Jindra. Takový tvar svého jména vždycky užíval.
Jiří Kotek byl tím, kdo po událostech v Praze svolal na 20. listopadu první shromáždění lidí k hlavní poště. Pro přesnost je třeba dodat, že setkání zorganizoval s Janem Horníkem, dnešním senátorem a starostou Božího Daru. Ten po dvou dnech začal organizovat revoluci v Jáchymově. Jindra Konečný přijel do Varů z Horní Blatné, kde žil, o den nebo dva později.
Kotek s Konečným, oba velmi zdatní rétoři, se stali moderátory mítinků a hlavními osobami v rychle se měnících událostech.
Jiří Kotek vystudoval vysokou zemědělskou školu - s podmínečným vyloučením v prvním ročníku a s tím, že jej za účast na demonstraci před státnicemi vyhodili ze školy. Státnice mu soudruzi povolili udělat po roce. Pak pracoval v Karlových Varech u Technických služeb. Do Prahy jezdil na nepovolené akce, sháněl podpisy pod Několik vět.
"K tomu, že se Jirka stal jedním ze dvou hlavních představitelů listopadových událostí 89 v Karlových Varech a při následném vývoji, přispěly vedle jeho zkušeností a konání, které jej vyprofilovaly jako nekompromisního protirežimního člověka, především i jeho výjimečné organizační schopnosti a vrozená vlastnost neúnavného nasazení v boji proti nespravedlnosti," uvažuje Horník.
"Lidský póvl minulé doby tu zůstal i dnes se svými stereotypy a návyky, které se tak dál přenášejí do společnosti, protože zůstal hojně ve vyšších funkcích systému. Ale jsem pozitivista. Věřím, že více lidí u nás je slušných a poctivých. Když mi něco vadí, mohu se proti tomu svobodně vymezit, mluvit nahlas, publikovat, pozvat lidi na demonstraci," říká Jiří Kotek.
Jindra Konečný - doktor filosofie, básník, disident, politický vězeň, dělník - nástrojař. Tím vším byl Jindra Konečný, který zemřel letos v březnu. Od letošního 17. listopadu jej připomíná pamětní deska na budově vysoké školy na třídě T. G. Masaryka.
Aktivní v politice byl už od roku 1968. "Podvratné" činnosti se věnoval celou dobu až do listopadu 89. V roce 1981 dostal osmnáct měsíců za podvratnou činnost proti republice - spolupráci s nakladatelstvím Svědectví, které v pařížském exilu řídil Pavel Tigrid. Od další činnosti to ale Konečného neodradilo.
"S Jindrou jsem se poprvé setkali při zakládání Klubu angažovaných nestraníků. Od té doby jsme se měli rádi a navzájem se respektovali i přes to, že ne na vše jsme měli zcela shodné názory. Jindra byl ryzí charakter a nebylo možné ho mít nerad. Svým založením a svou podstatou byl člověkem vždy ochotným pomoci, používal selský rozum, byl spravedlivý a hlavně se nebál. O takové lidi je v každé době nouze," říká Vladimír Kulhánek, bývalý senátor a zastupitel.
Po prvních parlamentních volbách se Konečný stal poslancem, později pracoval na ministerstvu zahraničí jako šéf sekce pro německy hovořící země, pobaltské a severské státy. Politiku však po čase opustil a věnoval se každodennímu pomáhání potřebným.
"Jsou lidé velcí a krásní, plní nádherných myšlenek, plní fantazie a schopnosti ty krásné myšlenky uskutečňovat. K takovým patřil Jindra Konečný. A pak jsou lidé malí a nízcí a ve své nemohoucnosti dovedou jenom škodit. Je to vlastně humus společnosti, na němž vyroste všechno to krásné. A proto lidé i o tento humus mají pečovat," říká Josef Havlíček, dlouholetý přítel Jindry Konečného.