Nové fraky, struny, židličky a možná auto. Takové věci pořídí vedení Karlovarského symfonického orchestru z většiny peněz, které v červnu dostalo těleso od zastupitelů. Vyšších platů se ale muzikanti nedočkají.

Pouhých sto tisíc z celkové částky 2,1 milionu korun se rozpustí ve formě odměn do peněženek muzikantů z Karlovarského symfonického orchestru (KSO). Ti přitom doufali, že díky dotaci od zastupitelů města se dočkají zvýšení platů. Ředitel KSO Zdeněk Vikor ale hodlá za většinu peněz nakoupit nové fraky, bedny na ně, struny, pár židliček, ale také nové vozidlo. Takové rozhodnutí se ale hudebníkům, kteří mají s vedením orchestru dlouhodobé spory, vůbec nelíbí.

Kvůli zkráceným úvazkům mají mnohem nižší mzdy

Hudebníci přitom mají od jara platy nižší než vminulých letech, protože vedení orchestru jim v rámci úspor pokrátilo úvazky. Symfonici připouští, že nové fraky a židle sice potřebují, ale koupit by se měly až v době, kdy se orchestr „vyhrabe“ z krize. A to nejen ekonomické.

„Na mzdy zaměstnanců půjde z celkové částky schválené zastupiteli sto tisíc korun,“ potvrdil ředitel KSO Zdeněk Vikor. Navíc nejde o peníze na dorovnání platů, které jim nový ředitel snížil na jaře, nýbrž o zákonem dané odměny například za odsloužená léta.

Zastupitelé v červnu na návrh primátora Wernera Hauptmanna (ODS) zvýšili dotaci s podmínkou, že má sloužit právě na provozní a mzdové výdaje. Více peněz mělo částečně uklidnit vyhrocené a ostré spory mezi částí hudebníků a veřejností na jedné straně a ředitelem orchestru. Pracovní úvazky Vikor omezil poté, co magistrát snížil příspěvek pro KSO z loňských 25 na letošních 20 milionů korun. Přitom Dagmar Laubová, náměstkyně zodpovědná za kulturu, tvrdí, že KSO podporuje a nechce jej rušit. Sama ale přiznala, že při jejím působení ve funkci klesl počet členů orchestru o deset na nynějších 53. To kritizují nejen muzikanti, ale i mnozí odborníci, protože orchestr už takto není schopen provést některá náročnější díla.

„O snižování rozpočtu jsem nerozhodovala já, ale jedenáctičlenná rada. I když měl totiž orchestr více zaměstnanců, nekoncertoval v plném obsazení,“ uvedla Laubová. „Jestli se hudebníci domnívali, že za těch 2,1 milionu se znovu obnoví úvazky na původní úroveň, tak to ne. Jednak orchestr musel snížit výdaje o pět milionů, takže by to stejně nestačilo. Navíc bych stejnou situaci musel v lednu řešit znova, a to nechci,“ upřesnil Vikor. Podle něj je vhodnější dát peníze na léta opomíjené potřeby, jako je ošatné a nástrojové vybavení.

„Hudebníci nikdy nedostali fraky. Plánujeme koupit třeba i kontrabasové židle nebo automobil, abychom mohli převážet noty a další věci po městě, když někde koncertujeme. Takhle platíme vysoké peníze za pronájem nějakého auta. Naše vozidlo by mohlo být i zánovní,“ podotkl Zdeněk Vikor.

Zástupci protestujících hudebníků ale s návrhem na rozdělení peněz nesouhlasí. „Nyní nám to přijde nevhodné a nepatřičné. V době, kdy je orchestr zmenšován kvůli nedostatku peněz, tak utrácet za fraky nebo bedny na ně je zbytečný luxus. Sice jsou to potřebné věci, ale ne v tuto chvíli,“ uvedl pro MF DNES Martin Petr z Unie orchestrálních hráčů KSO.

V seznamu nákupů jsou podle hudebníků i předražené věci. „Například potahy na harfové struny,“ upřesnil Bohumil Hájek z orchestru. Řekl, že v tomto případě je možné ušetřit přes padesát tisíc korun.

Opozice v karlovarském zastupitelstvu poukazuje na to, že orchestr má teprve sedm let staré auto, které může ještě nějaký rok sloužit. Opoziční politici se navíc shodují, že peníze, které zastupitelstvo orchestru navíc uvolnilo, byly určeny na dorovnání mezd, o které hudebníci přišli. Ti přitom berou zhruba 19 tisíc korun hrubého.

Ředitel Vikor ovšem připomněl, že orchestr je po mnoha letech bez ztrát a vyprodukoval dokonce malý zisk - téměř 50 tisíc korun.

***
FAKTA: Z historie orchestru

Karlovarský symfonický orchestr založil v roce 1835 Josef Labický jako sezonní lázeňské těleso. Labického syn August jej o 40 let později proměnil ve stálý symfonický orchestr s rozsáhlou působností a všestranným repertoárem. V roce 1894 řídil v Poštovním dvoře kontinentální premiéru Dvořákovy Novosvětské symfonie. Dominantní postavení v hudebním životě Karlových Varů si orchestr uchoval i po roce 1945, kdy byl obnoven Josefem Bartlem. Zdroj: http://kso.kso.cz