Redakce ARL si všímá, že poměrně značná část lidí v naší společnosti vnímá význam korupce zjednodušeně – žadatel o úplatek dostane peníze, za které nabídne patřičný úkon či výhodu, zkrátka něco za něco.
Ke shrnutí všeho, co si můžeme představit pod pojmem korupce zapátrejme v chytrých knihách.

Přesněji k významu slova korupce se vyjadřuje slovník, resp. Ottova encyklopedie:

Korupcí v běžném slova smyslu se rozumí jednání, kterým se na určitou osobu působí, aby jednala buď proti dobrým mravům, nebo proti svým povinnostem, ať již úředním nebo morálním.

Může zde býti působeno jednak penězi a hmotnými výhodami přímo (tak úplatkářství), po případě určitým vlivem mocenským. Nepříznivým následkům korupce snažil se zákonodárce brániti trestními ustanoveními. Tak všeobecný trestní zákoník stanoví v hlavě desáté za trestní čin zneužití moci úřední (§ 101 a 102), trestný podle okolností těžkým žalářem od jednoho do desíti let, a vedle toho jako zvláštní zločin trestný žalářem po případě těžkým žalářem od 6 měsíců do pěti let svádění k zneužití moci úřední. Jako zvláštní delikt, trestný žalářem od 6 měsíců do jednoho roku, trestá se braní darů ve věcech úředních.
Poněvadž tato ustanovení v praxi nevystačila, byl vydán v roce 1924 zákon č. 178/1924 Sb. o úplatkářství a proti porušování úředního tajemství, který bez újmy trestních činů trestaných přísněji podle dřívějších trestních zákonů, prohlašuje za přečin po případě přestupek poskytnutí jakékoli přímé neb nepřímé výhody veřejnému činiteli neb s jeho vědomím jiné osobě za udělení oprávnění neb nějakého povolení. Za vinna stejným trestním činem prohlašuje se i veřejný činitel, který žádá neb dá si pro sebe neb pro jinou osobu slíbiti určitou výhodu. Činy ty jsou stejně trestné i tehdy, když se prospěch takový poskytne dodatečně proto, že byla výhoda neb oprávnění uděleno.
Trest je podle povahy případu buď tuhé vězení od šesti měsíců do jednoho roku (u přečinu) neb od 1 do 14 dnů (u přestupku), po případě peněžitá pokuta od 50 do 500 Kč. Toto ustanovení je výhradně ochranným opatřením proti korupci. Brániti korupci při veřejných dodávkách má i zákon č. 1 15/34 Sb. o pletichách při zadávání veřejných dodávek a prací. Zákon ten stanoví, že trestného činu se dopouští, kdo v řízení o zadání veřejné dodávky neb práce za 1.) jinému přímo neb nepřímo nabídne, slíbí nebo poskytne majetkový prospěch za to, aby se zdržel účasti při soutěži, a kdo takový prospěch neb slib jeho přijme, za 2.) kdo totéž učiní za to, aby se soutěže zúčastnil určitým způsobem, a kdo takovou nabídku přijme, za 3.) kdo se vůbec dopustí jakýchkoliv jiných pletich, které jsou způsobilé přivoditi škodu veřejnému zadateli.

Čin jest kvalifikován podle okolností případu (výše škody, opětovné odsouzení v době 5 let) buď za přečin trestný vězením, po případě tuhým vězením od 8 dnů do jednoho roku, při čemž se výslovně stanoví, že pokus je trestný i na Slovensku a P. Rusi, nebo za zločin trestný žalářem od jednoho do pěti let. Při tom může býti vedle trestu na svobodě uložen peněžitý trest od 5000 do 500.000 Kč. Za nedobytný peněžitý trest uložený zaměstnanci neb zmocněnci ručí podnikatel, člen správního neb dozorčího orgánu, vedoucí úředník neb likvidátor podniku, který o takovémto činu věděl a opominul to zadateli bez průtahu oznámiti. Ručení uloží soud zvláštním výrokem. Trestnost pomíjí u toho, kdo dobrovolně a ne proto, že jeho jednání bylo odhaleno, čin zadateli oznámí a eventuální škodu napraví. Vláda vysloví, veřejně vyhlásí, že viník, resp. podnik, jehož vedoucím orgánem viník je, je vyloučen na určitou dobu ze zadání veřejných dodávek a prací, kterýžto výrok lze zatímně učiniti již za trestního řízení. Nabídky takovýchto uchazečů jest ze soutěží předem vylučovati, vláda je však oprávněna stanoviti výjimku ve zcela výjimečných případech, bylo-li by zadání neb provedení zakázky v tuzemsku vůbec ohroženo neb značně ztíženo.

Byla-li dodávka neb práce zadána podnikateli, jehož jednání v řízení o jejím zadání tvoří skutkovou podstatu shora uvedeného trestného činu, jest zadávající oprávněn smlouvu s účinností od počátku neb pro budoucnost zrušiti. Všichni, kdo se pletich zúčastnili, odpovídají za veškerou škodu zadateli vzniklou. Korupci při dodávkách veřejných snaží se čeliti i ustanovení zadávacího řádu (zákon č. 667/20 Sb.), předpisující pro způsob zadávání státních dodávek a prací určitý přesně stanovený postup, zakazující dodatečná jednání s uchazeči a vylučující uchazeče, kteří se provinili již i jen pokusem podplatiti úřední orgány.

(Zdroj: Ottova encyklopedie)


Internetová encyklopedie Wikipedie objasňuje význam korupce ze současného hlediska:

Korupce (lat. corrumpere = kazit, oslabit, znetvořit, podplatit) je zneužití postavení, funkce k osobnímu prospěchu - v politice, veřejné správě, hospodářství. Je opakem integrity.
Korupce postihuje jak politiku, tak hospodářství, tak společnost. Může být jak drobná, tak obrovská, jak neorganizovaná, tak organizovaná. Vyznačuje se podplácením, úplatky, vydíráním, zastrašováním. Dále privilegii, neoprávněnými příjmy a jejich vyžadováním, udělováním přízně, protežováním.

Politická korupce nakonec vede ke kleptokracii - vládě zlodějů, loupežníků (doslovný překlad) - kdy už odpadá i předstírání poctivosti, upřímnosti před veřejností.

Ačkoliv korupce přispívá ke zločinnosti - mimo jiné typicky k praní špinavých peněz, kuplířství, obchodu s drogami - tak se zdaleka neomezuje jenom na tyto (dnes) trestné aktivity. Pro porozumění toho, jak korupce vzniká, jak roste a co ji udržuje, je ale důležité ji od trestné činnosti jasně oddělit. A pak také vytvořit a uplatnit podmínky, pravidla - i zákony - které umožní ji omezit a postihovat.

Podmínky podporující korupci:

Poznámka: podíl korupce, jako další „daně“, je ve středně až více korupčních společnostech odhadován na 10-20% hrubého domácího produktu (HDP).

Index vnímání korupce:
Od roku 1995 se používá pro srovnání tzv. index vnímání korupce (Corruption Perception Index – CPI). Měření míry korupce ve státě je velmi obtížné. Nelze srovnávat úroveň korupce podle měřitelných dat (např. počet zatčených nebo počtu soudních případů). Taková data totiž vypovídají více o vůli a schopnosti státu korupci odhalovat a potírat. Proto se používá metoda subjektivního vnímání korupčního prostředí mezi podnikateli, analytiky, státními úředníky apod.

(Zdroj: Wikipedie)